Chmel se sklízí v krátkém okně a každá hodina zdržení se projeví na kvalitě hlávek. Pěstitelé na Žatecku s tím počítají a sklizeň plánují tak, aby sušárna nestála. Zkusme si projít modelovou situaci, kdy přestane fungovat přípojka právě v době, kdy se česá.

Proč chmel nepočká

Čerstvě otrhané hlávky obsahují zhruba 76 až 82 % vody a intenzivně dýchají. Vznikající teplo se na hromadě nebo v žoku neodvádí. Podle popisu sušení chmele na webu zsch.cz se hlávky ponechané déle než 6 hodin bez provětrávání mohou zapařit a znehodnotit.

Sušení proto navazuje na česání bez prodlevy. Podle agrojournalu se suší při 55 až 60 °C po dobu 6 až 9 hodin a nad 60 °C lupulin hnědne. Hlávky se vysuší na 5 až 7 % vlhkosti a v klimatizační komoře se vrátí na 10 až 12 %, aby se při lisování nedrolily.

Sklizeň se na Žatecku soustředí na konec léta a začátek podzimu. Chmelnice s více odrůdami ji protáhne na několik týdnů a sušárna běží ve dne v noci.

Když vypadne přípojka

Představme si velkou chmelnici, u které se poškodí přípojka k sušárně. Distributor opravu slíbí, ale vedení se musí částečně vyměnit a práce se protahují. Sklizeň odložit nelze, česačka už jede a hlávky se kazí během hodin.

Pěstitel v prvním dni řeší jedinou věc, kam s čerstvými hlávkami. Sušárna má ventilátory, dopravníky a řízení, které potřebují proud od chvíle, kdy se na lísky vysypou první hlávky. Zdroj tedy musí pokrýt provoz bez přestávky a nestačí na něj řešení na jedno odpoledne.

Původní odhad opravy v řádu dnů se v modelu ukáže jako příliš optimistický a náhradní zdroj zůstane u sušárny tři týdny. Tři týdny nepřetržitého provozu jsou 504 hodin.

Detail modré kapotované elektrocentrály na pozinkovaném přívěsu se zapojenými kabely u sušárny chmele

Jak se počítá zdroj na tři týdny

  1. Sečtěte příkony všeho, co pojede souběžně. Patří sem ventilátory sušárny, dopravníky, česací linka, osvětlení a případný ohřev.
  2. Zjistěte, který motor je největší a jak se rozbíhá. Při přímém rozběhu odebírá motor krátce několikanásobek běžného příkonu a zdroj to musí ustát. Rozběh se do trvalého odběru nepřičítá podruhé.
  3. Přidejte rezervu, protože zátěž kolísá podle počasí a vlhkosti hlávek.
  4. Ověřte, s jakým výkonem výrobce agregát pro nepřetržitý provoz uvádí.

U čtvrtého bodu pomůže norma ISO 8528-1. Pohotovostní výkon je omezen zhruba na 200 hodin ročně a je vyšší než výkon pro dlouhodobý provoz. Na tři týdny sušení se proto podle výrobce vybírá stroj s výkonem, který je pro takový provoz určen, tedy trvalým nebo hlavním. Číslo na štítku samo nestačí.

Pro představu vezměme sušárnu s celkovým příkonem kolem 100 kW při průměrném zatížení. Dieselový agregát spotřebuje zhruba 0,25 až 0,3 litru nafty na vyrobenou kWh, což dává 600 až 720 litrů denně a za 21 dní přibližně 12 600 až 15 100 litrů. Takové množství se neřeší kanystry, ale velkou nádrží a plánem doplňování. Plánuje se i servis. Výrobce určuje intervaly výměny oleje a filtrů a při 504 hodinách provozu se s nimi je třeba seznámit předem.

Zapojení a domluva předem

Náhradní zdroj se do rozvaděče sušárny zapojuje jen prostřednictvím oprávněného elektrikáře. Ten zajistí, aby agregát nemohl napájet síť zpětně, například přepínačem sítě a agregátu, a po zapojení zkontroluje celé zapojení. Je to zvlášť důležité v době, kdy distributor na přípojce pracuje. Elektrikář také ověří směr otáčení fází u motorů ventilátorů, aby se po spuštění netočily opačně.

Kdo si u sušárny nechá připravit přípojné místo a má po ruce seznam motorů s jejich štítkovými příkony, může potřebný výkon určit rychleji. Stroje od 15 kVA na přívěsu i větší v kontejneru nabízí půjčovna elektrocentrál a parametry přípojky, palivo a délku pronájmu je vhodné domluvit předem. Po zapojení se sušárna nejprve zkusí na prázdno a teprve potom se sype první várka.

Co si z toho odnést

Po skončení sklizně stojí za to zapsat skutečný odběr sušárny a počet provozních hodin. Při další poruše pak lze výkon zdroje vybrat podle naměřených hodnot místo odhadu.