Zakousnete se do první okurky sezony a místo svěží chuti přijde hořkost, která se drží v puse ještě minutu. Zahrádkáři to znají a hned hledají viníka: špatná půda, málo hnojiva, nebo dokonce sousedova zahrada. Skutečná příčina bývá prozaičtější. Okurka hořkne, když je rostlina ve stresu, a v srpnu se jí k tomu nabízí spousta příležitostí. Dobrá zpráva je, že většině hořkých plodů se dá předejít péčí, kterou zvládnete za pár minut denně.
Odkud se hořkost bere
Za hořkou chuť odpovídají látky zvané kukurbitaciny. Najdete je nejen v okurkách, ale i v cuketách, melounech a dýních. Rostlině zřejmě slouží jako přirozená obrana proti okusu a u okurky se podle dostupných zdrojů koncentrují především ve slupce.
Dnešní zahradní odrůdy jsou vyšlechtěné tak, aby hořkost nevytvářely. Za nehořkost odpovídá u pěstované okurky konkrétní varianta genu, kterou šlechtitelé v průběhu domestikace vybrali. Vypnutá výroba ale není zcela nevratná. Když je rostlina vystavená velkému tlaku, může se hořkost vrátit, a právě to se děje v horkých týdnech.
Co okurku stresuje a vede k hořknutí
Odborné zdroje uvádějí jako spouštěč zejména vysokou teplotu a sucho (růstový stres). V praxi se k nim přidávají další situace, které stres stupňují:
- Období vedra bez pravidelné zálivky. Okurka má velké tenké listy, které vodu odpařují rychle, a proto potřebuje zalévat častěji než rostliny s tuhými listy.
- Střídání sucha a přemokření. Když půda vyschne na troud a pak ji jednou zaplavíte, rostlina reaguje stresem stejně jako na samotné sucho.
- Výkyvy teplot. Horký den následovaný studenou nocí zatěžuje rostlinu, zvlášť ve skleníku nebo fóliovníku, kde se vzduch v poledne rychle přehřeje.
- Přehřáté kořeny. Holá tmavá půda na přímém slunci se ohřívá a kořeny trpí.
- Přetížená rostlina. Když na keři visí příliš mnoho plodů a listy jsou navíc poškozené nemocí nebo sluncem, hořkost se objevuje častěji. Jde o zkušenost zahrádkářů, nikoli o měřené pravidlo, takže ji berte jako orientační.
Zálivka: základ, který rozhoduje
Nejúčinnější je pravidelnost. Radši zalévejte menší dávky častěji než jednou týdně velký příval. Ráno je nejlepší doba, protože rostlina má vodu k dispozici před poledním vedrem. Večerní zálivka je druhá nejlepší volba, ale zvlášť ve vlhku hrozí houbové choroby.
Lejte vodu ke kořenům, ne na listy. Britská Královská zahradnická společnost (RHS) doporučuje zalévat u paty rostlin a listy nemočit, protože mokré listy podporují houbové choroby. Šikovný trik ze stejného zdroje: vedle každé rostliny zapusťte do země květináč a lijte do něj. Voda pak míří přímo do kořenové zóny a neodpařuje se z povrchu.
Vodu ze studny nebo vodovodu je lepší nechat před zálivkou v sudu odstát a mírně se prohřát, než ji lít rovnou ledovou. Stejně tak posloužit může dešťovka ze sudu. Množství vody se nedá stanovit jedním číslem: záleží na půdě, počasí i velikosti rostlin. Rozhodující je zkouška prstem. Když je půda v hloubce několika centimetrů suchá, je čas zalévat.
Mulč a stín: ochrana před vedrem
Mulč udrží půdu vlhčí a chladnější. RHS doporučuje silnou vrstvu zahradního kompostu nebo dobře uleželého hnoje kolem rostlin, s tím, že kolem stonku necháte mezeru, aby nehnil. Stejnou službu odvede zavadlá posekaná tráva rozprostřená tence, aby nezahnívala.
V nejparnějších týdnech pomáhá i stínění. Stínovací síť nebo lehká netkaná textilie natažená nad záhon v době největšího poledního žáru ubere rostlinám nejostřejší slunce. Nepotřebujete plné zastínění, stačí zmírnit špičky. Ve skleníku a fóliovníku větrejte od rána, aby teplota v poledne nevyletěla. Podle RHS jsou pro skleníkové okurky vhodné teploty zhruba mezi 18 a 25 °C, což je dobrý orientační rozsah, ke kterému se snažte přiblížit.
Skleníkové okurky a opylování
Zvláštní kapitolu tvoří skleníkové odrůdy. Podle RHS mají téměř výhradně samičí květy (poznáte je podle malého plodu pod květem) a nesmí se opylit, jinak mohou být plody hořké. Pokud pěstujete tento typ, odstraňujte samčí květy dřív, než se rozvinou. Samčí květ je bez zárodku plodu, na rozdíl od samičího, který má pod sebou miniaturní okurku.
Zajímavé je, že moderní hybridy s téměř samými samičími květy mohou při kolísání teplot začít tvořit i samčí květy a pak se mohou opylit. Další důvod, proč držet teplotu ve skleníku vyrovnanou.
Odrůda: přirozená pojistka
Při výběru semen hledejte informace o odrůdě přímo na sáčku: výrobce často uvádí, zda je odrůda vyšlechtěná jako nehořknoucí nebo mírná ve chuti. Na trhu jsou dlouhé skleníkové okurky, které se v angličtině označují jako „burpless“. Podle dostupných zdrojů mají tenčí a sladší slupku, jsou téměř bez semen a patří mezi partenokarpické odrůdy, tedy takové, které vytvoří plod bez opylení.
Pro venkovní pěstování jsou vhodné odrůdy určené na záhon. Podle RHS jsou venkovní okurky závislé na počasí, plodí později a končí dříve než skleníkové, ale za teplého počasí dávají dobrou úrodu. Když mají dost vody a nejsou přetížené, riziko hořkosti se sníží. RHS doporučuje u venkovních odrůd zaštipovat vrchol po vytvoření sedmi listů, aby rostlina větvila. Bohatší větvení pak pomáhá rovnoměrněji rozložit plody.
Co dělat s hořkou okurkou
Nejdřív ochutnejte malý kousek slupky. Když je hořká, plod oloupejte: kukurbitaciny se drží především ve slupce a oloupaná okurka bývá znatelně mírnější. Oloupaná okurka přijde o část látek, které se ve slupce nacházejí, ale na chuti získá.
Pozor na krajní případ. Vysoké koncentrace kukurbitacinů mohou u tykvovitých způsobit otravu, které se říká syndrom toxické dýně. Popsán je zejména u dýní a cuket, ale zásada je jednoduchá: výrazně hořký plod nejezte, ani když jste ho pracně vypěstovali. Nic se nestane, když ho vyhodíte na kompost.
Další plody sklízejte průběžně a nenechávejte na keři přezrálé kusy, které rostlinu jen zbytečně zatěžují.
Zahradnická rutina na horké dny
Pomůže také malý zápisník. Poznamenejte si, kdy se první hořké plody objevily a jaké počasí jim předcházelo: několik horkých dní za sebou, výpadek zálivky během dovolené, přehřátý skleník. Po pár sezonách uvidíte vlastní vzorec a budete vědět, na co si dát pozor právě na svém záhoně.
- Zjistěte ráno, jestli je půda v hloubce několika centimetrů suchá, a podle toho zalévejte u paty rostliny.
- Kolem rostlin rozprostřete mulč a nechte mezeru u stonku.
- V poledne zkontrolujte, zda skleník nebo fóliovník dostatečně větrá.
- Při extrémním vedru přikryjte záhon stínovací sítí na nejparnější část dne.
- Sklízejte pravidelně a plody nenechávejte přerůst.
- Odstraňujte poškozené listy a plody, aby rostlina neplýtvala silami.
Takový režim vám zabere pár minut a odmění se vám plody, které chutnají tak, jak mají. Při hořkosti způsobené vedrem a suchem se hlavní příčina řeší zálivkou a ochranou před sluncem, ne přihnojováním. Pokud vás zajímá, jak celkově zvládnout horké týdny na zahradě, podívejte se na naše rady co sklízet, co vysít a jak ochránit úrodu v horku. A když už myslíte na další sezonu a prázdné záhony, zjistěte, co ještě stihnete vysít na podzimní sklizeň.
Časté otázky
Může okurka zhořknout, i když ji pravidelně zalévám?
Může. Stres nevzniká jen suchem, ale i vysokou teplotou, přehřátým skleníkem nebo kolísáním teplot. Zálivka je nejdůležitější, ale stínění, mulč a větrání patří k ní.
Je hořká okurka škodlivá?
Mírná hořkost je nepříjemná, ale nejde o problém. Výrazně hořké plody ale nejezte, protože vysoké množství kukurbitacinů může u tykvovitých způsobit otravu. Vyhoďte je na kompost.
Hořknou všechny odrůdy stejně?
Ne. Pěstované okurky jsou vyšlechtěné tak, aby hořkost netvořily, ale při silném stresu se může objevit. Odrůdy s tenkou slupkou a označením bez hořkosti jsou bezpečnější volbou.
Musím u skleníkových okurek odstraňovat samčí květy?
U odrůd s převahou samičích květů ano, podle RHS se nesmějí opylit, jinak mohou být plody hořké. U jiných typů se řiďte údaji na sáčku se semeny.
Pomůže hořkou okurku oloupat?
Často ano, protože hořké látky se drží především ve slupce. Nejdřív ochutnejte malý kousek. Když je hořkost silná i v dužině, plod raději nejezte.
