Druhá polovina října je na zahradě dobrá chvíle ještě něco přestěhovat, rozdělit a zasadit. Většina trvalek už neroste a v klidu snáší dělení a přesazování nejlépe. Jakmile ale půda zamrzne, práce v zemi končí. Projdeme, co má smysl udělat teď, do začátku listopadu, a co je lepší nechat až na jaro. Na konci najdete sbírku, kterou redakce zahradkov.cz podporuje.
Trvalky: dělit teď, pokud to půda dovolí
Britská Královská zahradnická společnost RHS radí dělit trvalky, které kvetou v létě, buď na jaře, nebo na podzim od září do listopadu, a to ve chvíli, kdy je půda dost suchá na práci. Ve vlhkém podzimu je lepší počkat do jara. Český zahrádkářský svaz počítá s dělením a přesazováním přerostlých trsů ještě v listopadu, pokud půda nezamrzla. Většině trvalek prospěje rozdělení jednou za dva až tři roky.
Rozhodující je tedy stav záhonu, ne datum v kalendáři. Když se vám hlína lepí na rýč a v šlápotách stojí voda, nechte trsy být a vraťte se k nim na jaře.
Hosty
Hosty se dělí na jaře nebo pozdě na podzim, takže teď je pro ně dobrý čas. Odrůdy s tuhými vláknitými kořeny rozkrojte ostrým rýčem napůl a velké trsy dělte dál, aby každý díl měl pět až šest výhonů. Hosty s volnějšími masitými kořeny raději rozeberte rukama nebo je rozpačte dvěma ručními nástroji zapíchnutými zády k sobě. Díly zasaďte do stejné hloubky, v jaké rostly.
Denivky
Denivky tvoří velký a hustý trs vláknitých kořenů, na který ruce nestačí. RHS doporučuje zapíchnout do středu trsu dvoje rycí vidle zády k sobě a páčením trs rozdělit na dvě části. Ty pak můžete dělit dál. Někdy je potřeba trs rozseknout ostrým nožem nebo sekerou.
Po rozdělení
Oddělky zasaďte co nejdřív a důkladně zalijte. Mohou se vrátit na původní místo, kam předtím zapravíte trochu kompostu, nebo do nové části zahrady. Zahrádkářský svaz připomíná, že nově zasazené a přesazené trvalky je dobré namulčovat proti promrzání, aby lépe zakořenily. První krátké podzimní mrazíky trvalkám příliš nevadí. Na zimní přikrývku, třeba chvojím, je čas až s dlouhými mrazy a ostrým větrem, které u nás přicházejí zhruba od ledna.
Jiřiny: vyrýt po prvním mrazíku
Jiřiny nechte kvést až do prvního mrazu. Jakmile mráz spálí listy, je čas hlízy vyrýt. Zahrádkářský svaz radí:
- Ryjte opatrně, z poraněných hlíz při skladování snadno začne hniloba.
- Stonky zkraťte zhruba na 10 až 15 centimetrů a odstraňte všechna změklá, mrazem poškozená pletiva.
- Trsy obraťte dnem vzhůru a nechte je mírně oschnout na suchém místě bez mrazu, aby ze stonků vytekla voda. Teprve pak je očistěte od hlíny.
- Skladujte je kolem 5 °C, nejlépe prosypané rašelinou, která udrží vlhkost a brání šíření plísní. Na seříznutých stoncích nesmějí zůstat zbytky listů, které by plesnivěly.
RHS k tomu přidává dvě věci. I když mráz dlouho nepřichází, hlízy vyryjte nejpozději do konce listopadu. A trsy teď nedělte, protože každá rána je při skladování vstupní branou pro hnilobu. Dělí se až na jaře, když mají výhonky asi 2,5 centimetru. Přes zimu hlízy pravidelně kontrolujte a ty, které začínají hnít, vyřaďte.
Poslední cibuloviny
Tulipány přicházejí na řadu jako poslední z běžných jarních cibulovin. Sázejí se od září do listopadu, říjen jim tedy sedí. RHS radí sázet je do hloubky dvou až tří násobků výšky cibule, v chladnějších polohách hlouběji. Zahrádkářský svaz uvádí u cibulovin obecně tři až čtyři násobky jejich velikosti. Do země dávejte jen pevné cibule bez známek plísně.
U narcisů už ideální termín minul. Patří do země v září, protože potřebují nejdelší dobu na zakořenění.
V listopadu se podle zahrádkářského svazu dají ještě dosázet cibuloviny, které na zakořenění tolik času nepotřebují: cibulovité kosatce, snědek a modřence. Nově vysázeným cibulovinám prospěje vrstva listí, kterou na záhonu nechte jako přirozenou ochranu do jara. Cibuloviny a hlíznaté květiny, které v zemi zimují, svaz doporučuje přikrýt asi šesticentimetrovou vrstvou kompostu.
Rebarbora: dělí se, až zatáhne
Rebarboru na zimu nechráňte. Podle RHS potřebuje chlad, aby na jaře dobře vyrašila. Listy nechte na podzim odumřít samy a pak je odstraňte, aby zimní chlad dosáhl až k pupenům.
Starší trsy se mají dělit zhruba jednou za pět let, hlavně když jsou listy nahuštěné nebo rostlina slábne. Trs vyryjte v době klidu, od poloviny podzimu do předjaří, a rýčem nebo starým kuchyňským nožem ho rozkrojte na několik dílů. Každý musí mít kus oddenku a aspoň jeden pupen. Díly sázejte 75 až 90 centimetrů od sebe tak, aby špička trsu byla těsně nad povrchem půdy. Množte jen ze silných a zdravých rostlin.
Kdo chce rebarboru rychlit, může v listopadu vyrýt trs i s balem, až mu odumřou listy, a nechat ho přechodně na chladném místě. Mráz rašení jen podpoří. RHS radí nechat vyrytý trs až dva týdny venku a potom ho ve tmě a při teplotě 7 až 16 °C rychlit. Řapíky se obvykle dají sklízet za pět týdnů. Takto rychlený trs je ale vysílený a po sklizni se většinou vyhazuje.
Co teď nechat být
- Choulostivější trvalky. Podle RHS se jaro hodí lépe pro dělení trvalek, které jsou trochu choulostivé. Zahrádkářský svaz mezi trvalky citlivé na mráz řadí dračík, zahradní chryzantémy (listopadky), mavuň a mladé rostliny japonských sasanek.
- Trvalky v mokré půdě. Ve vlhkém podzimu dělení odložte na jaro.
- Dělení jiřin. Až budou mít výhonky asi 2,5 centimetru.
- Bradaté kosatce. Ty se nedělí na podzim ani na jaře. Dělí se v létě, ideálně šest týdnů po odkvětu, aby do zimy stihly narůst.
- Část stonků trvalek. Podle RHS můžete některé stonky nechat přes zimu stát jako úkryt a potravu pro živočichy a seříznout je až na jaře.
Sbírka pro Barunku z Jablonce nad Nisou
Na závěr něco mimo zahradu. Přidáváme se ke sbírce, kterou Nadace Preciosa vyhlásila pro desetiletou Barunku z Jablonce nad Nisou. V červnu ji při dopravní nehodě srazilo auto. Utrpěla velmi vážné poranění mozku, její stav byl kritický a podstoupila dvoufázovou operaci mozku. Lékaři rodinu připravovali i na možnost, že se už neprobere.
Barunka se nevzdala. Dnes sama dýchá, vnímá své okolí, reaguje na jednoduché pokyny, fixuje očima, hýbe prsty i rukama, vrací se jí mimika a začíná polykat. Čekají ji další zákroky, rehabilitace, terapie a dlouhodobá péče. Vybrané peníze pomohou uhradit rehabilitace, terapie, zdravotní a kompenzační pomůcky, dopravu a ubytování spojené s léčbou. Podle nadace jde 100 % vybraných peněz na pomoc potřebným.
Přispět můžete na transparentní účet Nadace Preciosa 115-1546940277/0100, do zprávy pro příjemce napište Barunka.
Nejrychleji přispějete naskenováním QR kódu v bankovní aplikaci. Platba se vyplní sama, předvyplněných 200 Kč můžete před odesláním změnit. Více o sbírce najdete na stránce Nadace Preciosa. Pomůže i to, když článek pošlete dál, třeba sousedům nebo do zahrádkářské skupiny.
Úvodní foto: Krishna satya 333, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0
