Živý plot, který se zdola prosvěcuje, není vada odrůdy ani smůla. Skoro vždy je to důsledek toho, jak byl v minulých letech stříhaný: shora ho někdo držel v pravém úhlu, dole se do něj přestalo dostávat světlo a spodní větve postupně zhnědly a odumřely. Dobrá zpráva je, že příčinu jde napravit a že s tím můžete začít v průběhu září, když víte, které druhy se teď ještě stříhat smějí a které raději ne.
Proč živý plot prosvítá odspodu
Větve rostou tam, kam dosáhne světlo. Když je plot nahoře stejně široký jako dole, případně se horní část rozroste víc, koruna zastíní vlastní spodek. Listy a jehlice u země dostanou méně světla, slábnou a nakonec opadají. Pruh holých větví se pak časem zvětšuje a plot působí jako řada tenkých kmínků s věncem listí nahoře.
K tomu se přidávají dvě další příčiny, které stojí za to vyloučit:
- Stříhání pořád ve stejné výšce. Při opakovaném řezu na stejném místě se na vrcholu tvoří tvrdý „kloub“ z tlustých větví a tam se soustředí většina růstu, zatímco spodek chudne.
- Dlouhé vynechání řezu. Když se plot dlouho nestříhá, otevírají se v jeho spodní části mezery, které se už samy nezacelí.
Než tedy začnete přikupovat sazenice, podívejte se, z jakého důvodu se spodek vyprázdnil. Na to, jak plot zahustit, má největší vliv tvar.
Tvar do lichoběžníku: světlo musí dosáhnout až k zemi
Pravidlo, které opakuje i Královská zahradnická společnost (RHS): plot má být dole širší než nahoře, aby světlo dosáhlo i na spodní větve. Průřez má tedy připomínat lichoběžník nebo zkosenou střechu, ne obdélník a už vůbec ne tvar užší dole než nahoře.
Jak na to bez pravítka:
- Natáhněte provázek podél celého plotu ve výšce, na kterou ho chcete mít shora. Poslouží jako vodítko, aby vrchol nekolísal.
- Nejdřív ostříhejte boky a teprve potom vrch. Nůžky nebo strunovou pilu vedte s mírným náklonem, aby se strana směrem k vrcholu zužovala.
- Po každých pár metrech ustupte a podívejte se na plot zdálky, případně po délce. Boční odchylky uvidíte lépe z odstupu než u plotu.
- Vrchol nechte plochý nebo mírně zaoblený a nad provázkem ho srovnejte do jedné roviny.
Přesné stupně sklonu vám žádný zdroj nediktuje. Důležité je, aby horní hrana byla znatelně užší než spodní a aby při pohledu do plotu bylo vidět světlo na spodních větvích. U plotu, který už je ve spodní části řídký, se navíc vyplatí každý řez o kousek posunout dovnitř: nikdy neseřezávejte dole víc než nahoře.
Jak zahustit plot, který už stojí
Zahušťování je otázka trpělivosti a správného pořadí kroků, ne jednoho zásahu.
U mladého plotu: formativní řez
Mladé listnaté rostliny (habr, buk, ptačí zob a další) se podle RHS v zimě zkracují tak, že se vrcholové vzpřímené výhony seříznou zhruba o třetinu. Rostlina pak vyžene víc bočních výhonů a plot se začne větvit od spodu. Vždyzelené druhy se místo toho zbavují rozevlátých bočních výhonů, aby kompaktněji rostly. Klíčem je začít brzy: plot, který se v prvních letech nechal volně růst do výšky, se zdola zahustí jen těžko.
U dospělého plotu: postupně a po malých krocích
- Snižte šířku vrcholu. Nejprve srovnejte plot do lichoběžníku, aby se spodní větve dostaly na světlo. Bez toho ostatní kroky nepomůžou.
- Nezasahujte radikálně naráz. Většinu druhů lze zmenšit a zase obrostou, ale ne všechny. O jehličnanech níže.
- Zalévejte a mulčujte. Nově zredukovaný plot potřebuje v suchu vláhu. Vrstva kompostu nebo drcené kůry kolem paty (bez dotyku s kmenem) drží půdu vlhkou a zároveň potlačuje plevel, který by mladé výhony dusil.
- Doplňte mezery. Kde je v řadě prázdné místo, dosaďte novou sazenici stejného druhu. Nová sazenice se ujme jen tehdy, když jí nad hlavou nestíní koruna sousedních rostlin, takže ji nad ní zkraťte.
Podobně jako u ovocných dřevin platí i tady, že letní řez a zimní řez dělají různé věci. O tom, jak se letní zásah promítá do příští úrody stromů, píšeme v článku o letním řezu ovocných stromů v srpnu.
Kdy stříhat: termíny podle druhu
Není jeden správný termín pro všechny plotové druhy. Rozhoduje, zda jde o pravidelně tvarovaný plot, nebo o volně rostoucí kvetoucí živý plot. Následující přehled vychází z doporučení RHS, které je psané pro britské podnebí, ale principy platí i u nás.
| Druh | Doporučený řez |
|---|---|
| Habr obecný | jednou, v polovině až koncem léta |
| Buk lesní | jednou, koncem léta |
| Ptačí zob | dvakrát až třikrát během vegetace |
| Bobkovišeň | dvakrát během vegetace |
| Tis červený | dvakrát, v létě a na podzim |
| Zerav obrovský | na jaře a znovu na začátku podzimu |
| Cypřišovec Leylandův | dvakrát až třikrát během vegetace |
| Volně rostoucí kvetoucí druhy | hned po odkvětu, případně po plodech |
Dvě poznámky k dnešnímu datu, tedy poloviny září. Za prvé RHS upozorňuje, že řez jehličnatých plotů po srpnu podporuje vznik holých míst. Pokud jste zeravy nebo cypřišovce letos ještě nestříhali, odložte to raději na jaro. Za druhé volně rostoucí kvetoucí druhy nestříhejte pravidelně jako obdélníkovou stěnu: přijdete o květy, a tím i o plody, které mají ptáci rádi.
Hnízdění ptáků: co říká zákon a co je rozumné
Živý plot je pro drobné ptáky skoro ideální místo k hnízdění. Zákon o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb.) v § 5a zakazuje úmyslné poškozování nebo ničení hnízd a vajec ptáků a také jejich úmyslné vyrušování, zejména během rozmnožování a odchovu mláďat, pokud jde o vyrušování významné z hlediska cílů směrnice o ptácích. Kalendářní termín zákaz řezu ve zmíněném ustanovení nemá. Jako vodítko se ale používá zhruba období od března do srpna, které uvádí RHS a doporučuje mu se vyhýbat i britská organizace RSPB.
Co to znamená v praxi:
- Před každým řezem plot prohlédněte. Projděte ho po délce, zvedněte pohled do hustší části a poslouchejte, jestli se z něj neozývá ptačí hlas. Když najdete používané hnízdo, počkejte.
- Velké zásahy plánujte mimo hnízdní období. Silné zkrácení, obnova nebo výměna výsadby patří do zimy, kdy plot nehnízdí a listnaté druhy nemají listy.
- Lehké tvarovací řezy. Když hnízdo nehrozí, stačí seříznout jen přečnívající letošní výhony.
Právní výklad je tady záměrně opatrný: zákon zakazuje úmyslné poškození, ne každý řez. Ale ptáčata v hnízdě jsou dost dobrý důvod nechat nůžky jindy.
Obnova plotu, který už prosvítá: co snese a co ne
Zásadní rozdíl je mezi listnatými a vždyzelenými širokolistými druhy na jedné straně a většinou jehličnanů na straně druhé. RHS uvádí, že většina listnatých i vždyzelených širokolistých plotů se dá výrazně zmenšit a ze starého dřeva znovu obráží. Většina jehličnanů z holého dřeva nevyžene, výjimkou je tis. Praktický závěr:
- Habr, buk, ptačí zob, bobkovišeň, tis: radikálnější zmlazení je možné, ideálně v zimě mimo hnízdní období.
- Zerav, cypřišek, cypřišovec: nikdy neřežte hluboko do holého dřeva. Holé místo se u nich samo nezahustí, proto je jedinou spolehlivou prevencí pravidelný lehký řez a lichoběžníkový tvar od prvního roku.
U starých volně rostoucích plotů se v tradičních krajinách používá také pletení nebo ohýbání kmínků do vodorovné polohy či zmlazení řezem těsně nad zemí, ale to už je práce pro zkušeného zahradníka.
Jaký druh vybrat, když plot teprve sázíte
Česká Wikipedie uvádí seznamy dřevin vhodných na plot podle výšky plotu; některé druhy (třeba habr) se v nich objevují ve více skupinách podle odrůdy a řezu. Příklady:
- Do 1 metru: dřišťál, zimostráz, javor babyka, z jehličnanů tis nebo zerav západní.
- Od 1 do 2 metrů: bobkovišeň, šeřík, růže, cypřišek Lawsonův nebo zerav obrovský.
- Nad 3 metry: habr obecný, buk lesní, lípa malolistá, tis červený, smrk ztepilý.
Habr se do plotů používá často, protože dobře snáší seřezávání. Zerav západní je také oblíbený, ale všechny jeho části jsou jedovaté, takže je dobré s tím počítat tam, kde si hrají malé děti. U rychle rostoucího cypřišovce Leylandova počítejte s tím, že se bez pravidelného řezu rychle vymkne kontrole a může se stát předmětem sousedských sporů.
Vyplatí se také vybírat podle toho, kolik času můžete plotu věnovat. Přesně tvarovaný geometrický plot znamená pravidelný řez, a když se jednou opustí, dohání se to těžko. Volně rostoucí plot z kvetoucích keřů stačí zkrátit jednou za rok.
Časté otázky
Dá se hustý živý plot získat za jednu sezonu?
Zpravidla ne. Zahušťování probíhá v několika letech, protože rostlina potřebuje vytvořit nové boční výhony a ty potřebují světlo. Nejrychlejší cesta je srovnat tvar do lichoběžníku a při dalších řezech dodržovat, že spodek je širší než vrch.
Mohu plot stříhat v září?
U některých druhů ano, například habr, tis nebo bobkovišeň se podle RHS stříhají v létě a na podzim. U jehličnanů se po srpnu řez nedoporučuje, protože podporuje holá místa. Před každým řezem plot prohlédněte, jestli v něm nehnízdí ptáci.
Odkud mám začít, když je plot dole holý?
Nejdřív zjistěte, o jaký druh jde. Listnaté a vždyzelené širokolisté druhy se dají zmlazovat, jehličnany (kromě tisu) ne. U listnáčů zkraťte vrch, zúžte ho a nechte spodek růst na světle. U jehličnanů doplňte mezery novými sazenicemi.
Musím kvůli ptákům plot nechat celé léto bez řezu?
Zákon zakazuje úmyslné ničení hnízd a vyrušování ptáků při hnízdění, ne řez jako takový. Rozumný postup je plot před zásahem prohlédnout a při nálezu hnízda řez odložit. Velké zásahy plánujte na zimu.
