V červenci a srpnu se kompost umí změnit z klidné hromady zeminy na místo, které voní po hnilobě, hemží se mouchami nebo je vysušené na troud. Všechny tři potíže mají obvykle stejný kořen: nerovnováha mezi vlhkostí, vzduchem a poměrem zeleného a hnědého materiálu. Dobrá zpráva je, že se dají napravit během několika dní a nepotřebujete k tomu žádný drahý přípravek.
Co se v kompostu vlastně děje
V kompostu pracují mikroorganismy a drobní půdní živočichové. Potřebují tři věci: potravu, vodu a vzduch. Potravu dodáváte ve dvou druzích. Zelený materiál (čerstvá tráva, zbytky zeleniny, plevel před vysemeněním) je bohatý na dusík a vodu. Hnědý materiál (suché listí, sláma, drobné větvičky, natrhaný karton, piliny) je bohatý na uhlík a vzduch v něm zůstává v drobných dutinkách.
Odborný text o surovinové skladbě kompostů uvádí, že čerstvá zakládka má mít poměr uhlíku k dusíku přibližně 30 až 35 : 1, aby ve zralém kompostu vyšlo 25 až 30 : 1. Tabulka téhož zdroje ukazuje, jak různé jsou suroviny: obilná sláma má zhruba 150 : 1, kůra 250 : 1, piliny až 500 : 1, spadané listí kolem 60 : 1, kuchyňské zbytky kolem 40 : 1 a čerstvá tráva jen přibližně 13 : 1. Prakticky to znamená, že čerstvá tráva sama o sobě je pro rovnováhu „příliš zelená“ a potřebuje k sobě hodně hnědého.
Hlídání přesných čísel na zahradě není potřeba, poměr v praxi odhadujete podle objemu. Stačí jednoduché pravidlo: na jedno vědro čerstvé trávy nebo kuchyňských zbytků patří zhruba stejný objem suchého, hrubšího materiálu. Když kompost začne dělat potíže, poměr upravíte podle příznaků, které popisují následující kapitoly. Pomáhá také kompost pravidelně pozorovat: barva, vůně, vlhkost a přítomnost hmyzu prozradí víc než jakýkoli přístroj.
Kompost zapáchá: hnilobný, čpavý nebo kyselý pach
Zdravý kompost voní po lesní půdě. Cokoli jiného je signál, že se uvnitř rozkládá bez kyslíku. Podle zahradnického portálu nkz.cz mají nejčastější zápachy tři příčiny: slehlá hmota bez vzduchu, přemíra vody a příliš mnoho čerstvého zeleného materiálu najednou. Typicky to nastane po sečení trávníku, když celý koš vysypete na jednu hromadu.
Jak poznat, co se děje:
- Zkažená vejce nebo hniloba: hmota je těžká, mazlavá, slehlá. Chybí vzduch a hnědý materiál.
- Čpavek: převládá dusík, tedy tráva a zbytky z kuchyně. Přidejte piliny, drcené větvičky nebo kůru.
- Kyselý, pivní pach: hodně čerstvého ovoce a vody. Zamíchejte suchý materiál a nechte kompost několik dní odpočinout.
Postup záchrany je stejný ve všech případech:
- Vidlemi kompost rozhrabejte a prohoďte od povrchu až po spodní vrstvy.
- Přimíchejte suchý hrubý materiál: suché listí, sláma, drobné větvičky, natrhaný karton.
- Čerstvé zbytky nikdy nenechávejte na povrchu v tlusté vrstvě. Vmíchejte je do hnědého materiálu.
- Při dešti kompost přikryjte prodyšnou rohoží, jutou nebo víkem, které nedusí.
Zápach by měl podle praxe odeznít během několika dní po zásahu. Když ne, hmotu je potřeba prohodit ještě jednou a přidat víc hrubého materiálu.
Kompost vysychá a nerozkládá se
Opačný problém přichází při vedrech. Jedna z praktických příruček popisuje, že se v letních měsících rozklad zpomaluje a na povrchu se objeví našedlý povlak s houbovitým zápachem. To je vysušený kompost: mikroorganismy v suchu přestanou pracovat a hromada jen leží.
Vlhkost si ověříte zkouškou v ruce. Vezměte hrst hmoty z prostředka hromady a stiskněte ji. Kompost má být vlhký jako dobře vyždímaná houba: drží pohromadě, ale nekape z něj voda. Když se sype jako prach, je suchý. Když teče, je mokrý.
Co pomůže:
- Kompost zalijte postupně, po vrstvách při překopávání. Voda nalitá jen shora steče po okrajích a střed zůstane suchý.
- Přidejte čerstvý zelený materiál, který vlhkost a dusík vrátí.
- Umístěte hromadu nebo kompostér do polostínu. Na plném jižním slunci vysychá nejrychleji.
- Povrch přikryjte vrstvou slámy, sečené trávy nebo kartonu. Funguje to stejně jako mulč v záhoně, o kterém píšeme v návodu na založení vyvýšeného záhonu.
Mouchy, octomilky a jiný hmyz
Malé mušky nad kompostem jsou obvykle octomilky. Lákají je zbytky ovoce a zeleniny na povrchu. Jsou nepříjemné, ale kompostu neškodí. Pomůže jednoduchá změna návyku: čerstvé kuchyňské zbytky nechávejte hlouběji v hromadě a hned je přikryjte suchým materiálem, listím nebo tenkou vrstvou hotového kompostu. Ovoce, které je zjevně zralé nebo shnilé, patří rovnou do středu.
Větší mouchy a zápach po hnilobě obvykle znamenají, že do kompostu se dostalo něco, co tam nemá být: zbytky masa, ryb, mléčné výrobky nebo vařená jídla. Tyto věci do domácího kompostu nepatří, vyhněte se jim úplně. Opatrní buďte i s trávou po postřiku a s chorými rostlinami: když si nejste jistí, raději je do domácího kompostu nedávejte.
Když je hmyzu příliš, je to znovu příznak nerovnováhy: příliš mnoho mokrého a málo suchého. Převrstvení a prohození obvykle stačí.
Jak zakládat letní kompost, aby problémy nevznikly
Nejsnazší je předcházet potížím už při zakládání hromady nebo kompostéru. Když to uděláte dobře, v létě pak stačí jen občasná kontrola, ne záchranná akce. Vyplatí se držet několik zvyků:
- Na dno hrubý základ. Vrstva nasekaných větviček nebo dřevní štěpky zajistí odtok vody a přísun vzduchu zespodu.
- Střídání vrstev. Vrstva zeleného materiálu, pak vrstva hnědého. Trávu z posekaného trávníku nechte před přidáním den zavadnout nebo ji rovnou promíchejte se suchým listím.
- Drcení. Větší kusy zeleniny, stonky a větve nasekejte na menší části. Rychleji se rozkládají a nevytvářejí mrtvé dutiny.
- Pravidelné provzdušnění. Vidlemi kompost každých pár týdnů prohoďte, v horku klidně častěji.
- Zásoba hnědého. Na podzim si nashromážděte pytle suchého listí. V létě je budete potřebovat, protože suchý materiál je ten, který vám ve vegetační sezoně nejčastěji dochází. Sušené zbytky ze záhonu, třeba po sklizni nebo po obnově jahodového záhonu, se k tomu hodí také.
Co dát do kompostu a co ne
| Ano | Ne |
|---|---|
| Zbytky zeleniny a ovoce, kávová sedlina, čajové sáčky bez sponek | Maso, ryby, kosti, mléčné výrobky, vařená jídla |
| Posekaná tráva (v tenké vrstvě, promíchaná) | Tráva a rostliny po postřiku herbicidem |
| Suché listí, sláma, drobné větvičky, karton bez potisku | Trvalé plevele s oddenky a plevel s dozrálými semeny |
| Hobliny a piliny z neošetřeného dřeva | Popel z uhlí, kočičí stelivo a psí exkrementy |
Kompost je také základ uzavřeného koloběhu živin na zahradě. Jak se s odpadem pracuje jako se surovinou, popisují principy permakultury pro začátečníky.
Pokud si nejste jistí, jestli určitá surovina do kompostu patří, řiďte se jednoduchým měřítkem: rostlinný, neošetřený a nezpracovaný materiál je v pořádku, vše ostatní raději vynechte. Kompost tak zůstane čistý a bez zápachu.
Časté otázky
Kolik vody kompost v létě potřebuje?
Nedá se to říct v litrech, protože záleží na velikosti hromady a počasí. Řiďte se zkouškou v hrsti: hmota má být vlhká jako vyždímaná houba. V horkém týdnu proto zkontrolujte kompost dvakrát a při překopávání ho zalévejte po vrstvách.
Jde zapáchající kompost zachránit, nebo ho mám vyhodit?
Ve většině případů jde zachránit. Kompost rozhrabejte, přimíchejte suchý hrubý materiál a nechte několik dní odpočinout. Hnilobný pach obvykle odezní. Použít ho můžete, až zrání skončí a hmota voní po zemi.
Vadí octomilky ve zdravém kompostu?
Kompostu ne, pouze obtěžují. Čerstvé zbytky zahrabávejte pod suchou vrstvu a ovoce nenechávejte na povrchu.
Mám do kompostu hodit posekanou trávu z celého trávníku najednou?
Ano, ale ne v tlusté vrstvě. Slepí se a zhnije. Promíchejte ji se suchým listím, slámou nebo kartonem, případně ji nechte den zavadnout.
Jak dlouho trvá, než je kompost hotový?
Záleží na skladbě, vlhkosti a provzdušňování, proto se přesná doba nedá slíbit. Hotový kompost je tmavý, drobivý a voní po lesní půdě.
