Listopadová zahrada vypadá, jako by si už šla lehnout. Stromy shodily listí, záhony jsou uklizené a zdá se, že do jara není co řešit. Právě teď ale rozhodujete o tom, v jakém stavu vám kmeny ovocných stromů na jaře vyraší. Zimní slunce, hladová zvěř a mokrý sníh dokážou během pár týdnů napáchat škody, které se napravují roky. Dobrá zpráva je, že obrana není drahá ani pracná.
Proč v zimě praská kůra na kmeni
Zní to jako protimluv, ale největší nepřítel kmene není mráz sám o sobě. Je to kombinace mrazivé noci a slunečného dne. Tmavá kůra pohlcuje sluneční záření a během dne se na osluněné straně, typicky jižní a jihozápadní, výrazně zahřeje. Teplo je pro strom signál, aby rozproudil mízu. Jenže jakmile slunce zapadne, teplota během pár hodin spadne hluboko pod nulu. Voda v pletivech zmrzne, vznikne vnitřní pnutí mezi chladnou kůrou a dřevem, které teplotu ztrácí pomaleji, a kůra praskne.
Těmto podélným trhlinám se říká mrazové desky. Nejsou jen kosmetická vada. Prasklinou se do dřeva dostávají houby a dřevokazní škůdci, rána se špatně hojí a u mladých stromků může zničit celý kmínek. Nejohroženější jsou proto nově vysazené stromy s tenkou, hladkou kůrou. Pokud jste letos na podzim sázeli, přečtěte si zároveň, jak na podzimní výsadbu ovocného stromu, protože dobře zasazený a ukotvený strom zimu zvládá mnohem lépe.
Bílení kmene: levná a účinná ochrana
Osvědčená a spolehlivá obrana proti mrazovým deskám je bílý nátěr. Princip je jednoduchý: bílá barva odráží sluneční paprsky, kmen se přes den nepřehřeje, strom nedostane falešný signál k proudění mízy a kůra tak v noci nepraská. Proto vídáte v sadech a v alejích kmeny natřené nabílo, není to zvyk ani ozdoba, ale funkční ochrana.
Čím kmen natřít
Tradiční volbou je vápenné mléko z hašeného vápna rozmíchaného ve vodě. Vápno má navíc dezinfekční účinek na škůdce, kteří přezimují ve štěrbinách kůry. Pohodlnější alternativou je hotový bílý nátěr na kmeny ze zahradnictví, nebo bílá latexová barva na vodní bázi naředěná vodou v poměru zhruba jedna ku jedné.
Dvě věci si pohlídejte. Nikdy nepoužívejte olejové barvy, ty kůru dusí a nepropouští vzduch. A nikdy nesahejte po tmavých odstínech, které by efekt obrátily a kmen by se zahříval ještě víc. Platí jen bílá nebo velmi světlá barva.
Jak a kdy natírat
Ideální čas je právě teď, pozdní podzim, než udeří první slunečné mrazy. Natírejte za suchého dne, kdy je kmen oschlý. Štětcem projeďte kmen od země až po spodní větve, zhruba do výšky 60 až 70 centimetrů, u vyšších stromů klidně výš. Štětec je lepší než stříkání, protože barvu vetřete i do prasklin v borce, kde se schovávají škůdci. Nátěr přes zimu částečně smyjí deště, takže se ho vyplatí jednou obnovit, obvykle koncem ledna nebo v únoru, kdy slunce začíná silněji hřát.
Pokud máte problém s hlodavci, přimíchejte do nátěru repelent určený k tomuto účelu. U mladých stromků to má smysl, samotná bílá barva hlodavce neodradí.
Ovázání kmene a ochrana koruny
U nejmladších stromků a u sloupovitých tvarů je dobré kmen kromě nátěru ještě ovázat. Nejlépe poslouží prodyšné přírodní materiály: juta, rákosová rohož, chvojí z jehličnanů nebo bílá netkaná textilie. Obal funguje jako izolace, zmírní teplotní výkyvy na kůře a zároveň kmen schová před okusem. Důležité je, aby byl materiál prodyšný. Igelit ani neprodyšné fólie nepoužívejte, pod nimi se drží vlhko a kůra plesniví.
Myslete i na korunu. Úzké a sloupovité jehličnany a stálezelené dřeviny stáhněte provázkem volně do kužele, aby se pod tíhou mokrého sněhu nerozlomily. Mokrý sníh je mimořádně těžký a dokáže ztrhat i silnější větve. Po vydatném sněžení větve raději opatrně oklepejte, hlavně u křehčích dřevin. Stejnou pozornost věnujte i trvalkám a cibulovinám na záhonech, kterým pomůžete nastýlkou, jak jsme podrobně psali v článku o tom, jak chránit zahradu před mrazy.
Pletivo a chránička proti okusu zvěří
Když napadne sníh a přírodní potrava zmizí, pustí se zajíci, králíci i srnčí zvěř do toho, co najdou. A mladá, hladká kůra ovocných stromů je pro ně lákavé sousto. Okus bývá nenápadný, zato zákeřný. Pokud zvěř okroužkuje kmen dokola a přeruší vodivá pletiva po celém obvodu, strom na jaře nevyraší a uhyne, i kdyby jinak vypadal zdravě.
Nejspolehlivější obrana je mechanická zábrana. Kolem kmene postavte límec z pletiva, nejlépe pozinkovaného, s dostatečným odstupem od kmene, aby zvěř nedosáhla na kůru ani skrz oka pletiva. U mladých stromků dobře poslouží spirálová plastová chránička kmene, kterou jednoduše ovinete kolem kmene a na jaře zase sundáte. Zkontrolujte, že zábrana sahá dost vysoko, zajíc dosáhne při vysoké sněhové pokrývce překvapivě daleko, počítejte proto se sněhem, který se přes zimu navrší.
U celých výsadeb a mladých sadů se vyplatí oplotit celý pozemek. Pletivo kolem jednotlivých stromů je ale levnější a pro pár stromů na zahradě úplně stačí.
Nezapomeňte na zálivku před zámrzem
Poslední věc, na kterou se na podzim často zapomíná, je zálivka. Zní to zvláštně zalévat, když je venku zima, ale má to svou logiku. Jakmile půda promrzne, kořeny z ní přestanou nasávat vodu. Slunce a zimní vítr přitom z jehlic a listů stálezelených rostlin vodu dál odpařují. Rostlina tak vysychá, přestože stojí v zemi, a na jaře má hnědé, spálené jehličí. Tomuto jevu se u jehličnanů říká zimní úpal.
Proto než udeří trvalé mrazy, dřeviny a hlavně jehličnany a stálezelené keře důkladně zalijte, aby šly do zimy s plnou zásobou vody. Nezapomeňte poté vypustit a uklidit závlahu, hadice i venkovní kohoutky, ať vám přes zimu nepopraskají. Celý postup zazimování vody a nářadí najdete v samostatném návodu o zazimování zahrady.
Časté chyby, kterých se vyvarovat
Pár drobností dokáže celou snahu obrátit naruby. Ovázání neprodyšnou fólií drží pod obalem vlhko, kůra pod ním plesniví a hnije, takže vždy volte prodyšnou jutu, rohož nebo netkanou textilii. Příliš těsně utažený drát nebo provaz zaškrtí rostoucí kmen, vázání proto kontrolujte a na jaře včas uvolněte. A pozor na opačný extrém, zcela zapomenout na ochranu u právě vysazených stromků, protože ty jsou ohrožené nejvíc.
Ochrana ale není na věčné časy. Jakmile na jaře pominou silné mrazy a slunce přestane být zrádné, pletivo, chráničky i ovázání odstraňte. Pod obalem ponechaným přes léto by se držela vlhkost a kmen by se nemohl přirozeně vyvíjet. Bílý nátěr naopak necháte sejít přirozeně, deštěm a časem zmizí sám.
Když si na tyto maličkosti dáte pozor, mají vaše stromy mnohem větší šanci projít zimou bez poškození.
Časté otázky
Kdy je nejlepší čas natřít kmeny nabílo?
Ideálně na konci podzimu, než přijdou první slunečné mrazy, tedy zhruba v listopadu. Natírejte za suchého dne. Nátěr jednou obnovte koncem ledna nebo v únoru, kdy už slunce začíná silněji hřát a deště původní vrstvu zčásti smyjí.
Musím bílit i staré stromy?
Nejvíc ochranu potřebují mladé stromy s tenkou a hladkou kůrou, u nich je bílení skoro povinnost. Staré stromy s hrubou borkou jsou odolnější, ale nátěr jim neuškodí a navíc jim pomůže proti přezimujícím škůdcům ve štěrbinách kůry.
Stačí proti okusu zvěří jen bílý nátěr?
Sám o sobě ne. Proti zajícům a srnčí zvěři chrání jen mechanická zábrana. U mladých stromků kombinujte nátěr s mechanickou zábranou, tedy s pletivem nebo spirálovou chráničkou kmene.
Proč praská kůra zrovna na jižní straně kmene?
Protože na jižní a jihozápadní stranu dopadá nejvíc zimního slunce. Tmavá kůra se tam přes den silně zahřeje, v noci rychle promrzne a prudký teplotní rozdíl kůru roztrhne. Severní strana, kam slunce tolik nesvítí, bývá poškozená mnohem méně.
Můžu místo vápna použít běžnou barvu?
Ano, bílá latexová barva na vodní bázi naředěná vodou zhruba jedna ku jedné funguje dobře. Vyhněte se jen olejovým barvám, které kůru dusí, a jakýmkoli tmavým odstínům. Vápno má oproti barvě navíc dezinfekční účinek.
