Podzimní výsadba ovocného stromu: jáma, hloubka a kůl

Začátek září je na výsadbu ovocného stromu příliš brzy, ale na přípravu právě včas. Sazenice se nejlépe sází od října do prvních mrazů, takže máte zhruba měsíc na to, abyste vybrali místo, objednali strom a nachystali jámu. Kdo začne až v den, kdy dorazí sazenice, dělá většinu chyb, které pak strom trápí celé roky.

Proč právě podzim a proč ne hned teď

Na podzim je půda ještě prohřátá od léta, ale strom už shodil listy a nespotřebovává vodu odpařováním. Kořeny stihnou před zimou vytvořit první jemné vlásečnice a na jaře vyrážejí do růstu s náskokem. Jarní sazenice naproti tomu musí zakořenit zároveň s tím, jak přichází první suchá období.

V září se sázet nevyplatí: strom ještě olistěný ztrácí vodu listy, kořeny ji nestíhají doplňovat a zálivka by musela být velmi častá. Počkejte, až listy začnou žloutnout a opadávat. Zahradnické zdroje se v tom shodují: doporučený termín je od října do prvních mrazů, dokud půda není zamrzlá ani rozbahněná.

Výběr sazenice: co si prohlédnout ve školce

Kupujte ve školce nebo prodejně, kde vám řeknou odrůdu, podnož a předpokládanou velikost stromu. Právě podnož rozhoduje, jestli bude jabloň po deseti letech dosahovat na hrábě, nebo na žebřík. Zeptejte se také, kdy odrůda zraje a jak dlouho vydrží plody ve skladu, ať nemáte celou úrodu v jednom týdnu.

• Kořeny: u prostokořenné sazenice mají být husté, světlé a vlhké, bez plesnivých či zaschlých částí. Několik silných kořenů bez jemných vlásečnic je slabší výchozí stav.
• Kmínek a koruna: hladká kůra bez trhlin a bez hnědých propadlých míst, rovný kmen, u kterého je jasně vidět místo štěpování, tedy mírné zesílení nebo koleno nad kořeny.
• Kontejnerová sazenice: vytáhněte ji z květináče, pokud vám to prodejce dovolí. Kořeny stočené dokola je nutné při výsadbě rozvolnit, jinak se strom točí kořeny sám kolem sebe.
• Odrůda k místu: vyberte podle regionu a podle toho, jestli máte doma opylovače. Většina jabloní a hrušní potřebuje k dobré úrodě jinou odrůdu poblíž.

Místo a půda

Ovocné stromy potřebují slunce a propustnou, výživnou půdu. Jabloně se v plném slunci lépe vybarvují, mírný polostín zase může odsunout jarní květ a ochránit ho před pozdními mrazíky. V zamokřené půdě, kde po dešti dlouho stojí voda, se kořeny dusí a strom chřadne. Podle zahradnických zdrojů většině ovocných stromů vyhovuje půda mírně kyselá až neutrální.

Myslete i na dospělou velikost. Stromu, který vyroste do šířky několika metrů, nesázejte pod okap, ke garáži ani těsně k plotu souseda.

Jáma: připravte ji s předstihem

Jáma je nejdůležitější a nejnudnější část práce. Rozměry se v odborné literatuře trochu liší, obecné pravidlo je ale stejné: jáma musí být citelně širší než kořenový systém, aby se kořeny mohly rozvíjet do kyprého okolí. Hodnoty, které zahradnické zdroje uvádějí, se pohybují od zhruba 50 × 50 cm u malých sazenic po 60 × 60 × 60 cm i víc u větších stromů. Raději širokou a mělčí jámu než úzkou a hlubokou: většina kořenů stromu roste ve svrchní vrstvě půdy.

1. Vykopejte jámu s předstihem, ideálně několik týdnů před sázením. Půda se prokypří a provzdušní.
2. Vrchní vrstvu s humusem odkládejte na jednu stranu, spodní hlinitou zeminu na druhou. Do jámy se pak vrací nejdřív ta svrchní.
3. Dno jámy prokypřete rycí vidlemi, aby zeminou mohla prosakovat voda. Když se ve dně tvoří ztvrdlá vrstva, voda se v jámě drží jako v květináči.
4. Zeminu, kterou budete zasypávat, případně promíchejte s vyzrálým kompostem. Čerstvý hnůj ani průmyslové hnojivo přímo ke kořenům nedávejte, mohly by je spálit.

Hloubka: kde je místo štěpování a kořenový krček

Většina chyb při podzimní výsadbě se točí kolem hloubky. Ovocné stromy jsou skoro vždy štěpované: odrůda (rouby) je nasazená na podnož, která určuje růst a odolnost. Místo spojení poznáte podle zesílení nebo mírného kolena na spodní části kmínku.

• Místo štěpování musí zůstat nad zemí. Pokud je zasypete, roub může vytvořit vlastní kořeny a strom pak vyroste větší a jinak, než měl. Tak se ztrácí smysl podnože.
• Kořenový krček (přechod kmene v kořeny) má být na úrovni terénu. Praktická rada: strom si vždy sázejte spíš o pár centimetrů výš než níž, protože se zemina časem usadí.
• U kontejnerové sazenice platí stejné pravidlo: hloubka odpovídá tomu, jak strom rostl ve školce.

Snadná kontrola: přes jámu položte lať a podívejte se, kde se s ní potkává kmínek. Zeminu pod kořeny si upravte tak, aby krček seděl přesně, dokud je strom v jámě ještě „na sucho“.

Kůl a upevnění

Kůl zatlučte do jámy dřív, než do ní dáte strom. Kdybyste ho zarazili až po výsadbě, můžete strom poškodit a přerazit kořeny. Zahradníci ho obvykle umisťují na stranu, odkud nejvíc fouká, a strom sázejí těsně vedle něj.

• Přivažujte měkkým textilním úvazem nebo speciální páskou, nikdy drátem ani tenkým provázkem, které se vřezávají do kůry.
• Úvaz vytvořte do osmičky: kmen se může mírně pohybovat, ale nenaráží na kůl.
• Kontrolujte ho jednou za rok a povolujte, jak kmen tloustne. Arboristická organizace ISA na svém webu treesaregood.org doporučuje, aby se opěra po prvním roce sundala.

Sázení krok za krokem

1. Namočte kořeny. Prostokořenná sazenice patří do vody alespoň na několik hodin, ne však déle než den.
2. Zkraťte poškozené kořeny ostrými nůžkami až ke zdravé, světlé tkáni. Suché nebo polámané odstraňte.
3. Nasypte do jámy kopeček zeminy a rozprostřete kořeny do stran, ne nahoru ani do klubka.
4. Zasypávejte postupně a stromkem lehce zatřeste, aby se zemina dostala mezi kořeny. Neušlapávejte ji do betonu, stačí přitlačit rukama.
5. Vytvořte okolo kmene mělkou mísu, do které se bude držet voda.

První zálivka a péče před zimou

Zalévejte hned po výsadbě a vydatně. Zahradnické zdroje doporučují řádově desítky litrů na jeden stromek (například 20 až 30) a opakování zálivky po týdnu. V suchém podzimu zalévejte dál, dokud strom nezakoření. Sazenice zasazená na podzim pak podle zahradnických zdrojů lépe využije zimní a jarní vláhu.

Okolí stromku zamulčujte trávou, listím, kompostem nebo štěpkou, aby zemina neprosychala a nemrzla. Mulč ale nikdy nenahrnujte ke kmeni: kolem něj nechte pár centimetrů volných, jinak kůra vlhne a hnije. Na zimu také nezapomeňte na ochranu kmínku před zajíci a králíky: prodávají se plastové, kovové i rákosové chrániče.

Koruna a zbývající kořeny musí zůstat v rovnováze, proto se po výsadbě zkracují jen nejnutnější větve. Větší zásahy do koruny raději odložte na další sezónu. O tom, jak se pak o dospělé stromy pečuje, si můžete přečíst v textu o letním řezu ovocných stromů. Podobně jako u jahod, které se sází už v srpnu, platí i tady: kdo pracuje s předstihem, vyhne se spěchu.

Časté otázky

Kdy nejpozději sázet ovocný strom na podzim?

Dokud je půda nezmrzlá a není rozbahněná. Zahradnické zdroje uvádějí okno od října do prvních mrazů, někdy až do listopadu. Když vám zima překvapí, sazenici raději nechte zahrabanou v zahradě (zazimujte ji) a vysaďte na jaře.

Můžu sázet strom z kontejneru i v jiné době?

Kontejnerová sazenice snáší přesazení lépe než prostokořenná, protože si nese kořeny v hroudě. I ta ale potřebuje pravidelnou zálivku a v horkém létě trpí. Přesné podmínky vám řekne školka, u které jste strom koupili.

Musím sazenici po výsadbě zakrátit?

Zpravidla mírně: strom přišel o část kořenů a nemůže uživit tolik větví. Rozsah řezu závisí na druhu, velikosti sazenice a tvaru koruny, poraďte se v prodejně a s většími zásahy počkejte na další sezónu.

Musí být strom uvázán ke kůlu navždy?

Ne. Kůl slouží jen na počáteční ustálení, než kořeny zakoření. Úvaz kontrolujte, povolujte, a jakmile strom stojí pevně, kůl odstraňte.

Jak poznám, že se strom ujal?

Na jaře vyraší pupeny a rostou nové listy i letorosty. Pokud strom neraší a kůra na kmínku je scvrklá, nemusí být vše ztraceno. Škrábněte kůru nehtem: zelená vrstva pod ní znamená život.