Ráno přijdete na záhon a z čerstvě zasazeného salátu zbyly jen žilky a lesklé stopy. Slimáci jsou v srpnu nejnepříjemnější tím, že škodí potají: přes den se schovávají, v noci se pasou. Dobrá zpráva je, že nemusíte sahat po žádné chemii. Špatná, že žádný jednotlivý trik nezabere sám. Funguje kombinace několika drobností, která slimákům ztíží život a vám ušetří sazenice.
Proč právě teď a proč zrovna u vás
Slimák je tvor, který z větší části tvoří voda. Potřebuje vlhko a stín, jinak vysychá. Proto přes den sedí pod prkny, kameny, listy a v hustém porostu, a vyráží po dešti nebo v noci, kdy je vzduch vlhčí. Záhon, který večer zalijete a přes den přikryjete hustým mulčem, je pro něj přesně to správné prostředí.
Zvlášť opatrní buďte u plzáka španělského, invazního druhu, který se u nás objevil v roce 1991. Podle údajů na české Wikipedii sní dospělý jedinec až kilogram rostlinné hmoty za sezónu, nejraději saláty, zelí a řepku. Vajíčka klade v srpnu a září, až 230 vajec za rok, a líhnou se zhruba po 38 dnech. Právě proto se vyplatí zabírat už teď: co dnes nechytíte, se vám příští sezonu vrátí v mnohem větším počtu.
Sběr za šera: nudné, ale funguje
Britská Královská zahradnická společnost (RHS) doporučuje prohledávání baterkou za mírných večerů. Není to nic okouzlujícího, ale je to nejpřímější cesta, jak počet slimáků skutečně snížit.
- Vyražte za šera, ideálně po dešti nebo po zálivce, kdy jsou slimáci nejaktivnější.
- Sbírejte je do kbelíku nebo sklenice, ne do rukou, pokud vám to vadí, použijte rukavice.
- Prohlédněte i místa, kde se schovávají přes den: spodek květináčů, okraje záhonu, hromádky listí a kamení.
- Opakujte sběr několik večerů po sobě a sledujte, zda jich ubývá.
Co s nasbíranými? To je na vás. Můžete je odnést daleko od zahrady, ale mějte na paměti, že u invazního plzáka španělského tím problém jen přesunete k sousedovi. Někteří zahrádkáři je nechají slepicím nebo ježkům v zahradě, jiní je zlikvidují rozdělením lopatkou. Rozhodněte se pro to, co vám je nejméně nepříjemné, hlavní je, že zmizí ze záhonu.
Zálivka: ráno místo večera
Jednu z nejlevnějších úprav zvládnete bez jakéhokoli nákupu. RHS radí zalévat brzy ráno místo večer. Povrch půdy pak přes den oschne a v noci, kdy slimáci vyrážejí, je záhon o něco suchší a méně lákavý. Vlhký záhon s hustou vrstvou mulče je pro slimáky pohodlný hotel. Pokud mulčujete, dbejte na to, aby vrstva nebyla přeplněná a aby se nedotýkala stonků mladých rostlin.
O tom, jak zvládnout zálivku během horkých týdnů, si můžete přečíst v článku Zahrada v červenci: co sklízet, co vysít a jak ochránit úrodu v horku. Zálivka ráno platí i v srpnu.
Pasti: pivo ano, ale s očekáváním
Pivní past je asi nejznámější metoda a RHS ji zmiňuje jako funkční, s doporučením kontrolovat ji pravidelně, nejlépe každé ráno. Do mělké nádoby zapuštěné tak, aby okraj byl v úrovni terénu, nalijte trochu piva a přikryjte ji střechou proti dešti. Slimáci do ní spadnou.
Ohledně účinnosti buďte střízliví. Anglická Wikipedie uvádí, že pivní pasti a podobné domácí metody jsou ve velkém měřítku obecně málo účinné. Na malém záhonku pomohou ulovit část slimáků, ale nečekejte, že vyřeší celý problém. Pasti berte jako doplněk sběru, nikoli náhradu.
Praktické tipy:
- Past vyměňujte každé ráno, jinak zapáchá a láká i mouchy.
- Dejte ji doprostřed ohroženého záhonu, ne na jeho okraj, aby slimáky nepřilákala dovnitř.
- Nepoužívejte sůl. Slimáka sice zabije, ale škodí půdě i rostlinám.
Bariéry: co je slibované a co ověřené
Měděná páska, skořápky z vajec, ostrý štěrk, kávová sedlina nebo vlněné pelety se doporučují snad v každé příručce. Ověřování je ovšem skromnější než pověst. Podle uváděné studie RHS nesnížily bariéry z měděné pásky, kůrového mulče, vaječných skořápek, ostrého štěrku ani vlněných pelet poškození slimáky. Anglická Wikipedie shrnuje účinek těchto materiálů jako proměnlivý.
To neznamená, že je máte vyhodit. Ale nespoléhejte na ně jako na jedinou obranu. Vaječné skořápky zdarma získáte a nic nepokazíte, jen počítejte s tím, že nemusí zabrat. Fyzická bariéra, která opravdu funguje, je taková, která slimáka od rostliny odděluje celou: sazenice v květináči, kterému slimáci nedosáhnou, nebo salát vysazený do vyvýšeného záhonu bez hustého porostu okolo. Jak takový záhon založit, popisuje článek Jak založit vyvýšený záhon krok za krokem.
Přírodní nepřátelé: pozvěte je na zahradu
Slimáky loví řada zvířat. Česká Wikipedie u plzáka španělského jmenuje slepýše křehkého, ropuchy, skokany, střevlíky, slimáka největšího, ježka a kosa černého. Podobný výčet najdete i v anglické verzi: kosi, špačci, ježci, jezevci, ještěrky a střevlíci. Účinnost těchto pomocníků ale omezuje nedostatek úkrytů v upravené krajině.
Zvířata si nekoupíte, ale můžete jim vytvořit podmínky:
- Nechte v koutě zahrady hromadu klestí, kamení nebo listí, kde se ježek, ropucha a střevlík schovají.
- Postavte mělkou nádrž s pozvolným břehem, aby z ní vylezla žába i ježek.
- Nestříkejte žádné insekticidy, které by zasáhly střevlíky a další užitečný hmyz.
Pozor na jedno: hromada úkrytů poblíž záhonu slimáky také láká. Umístěte ji do vzdálenějšího místa zahrady, ne k salátu.
Chraňte hlavně to nejcitlivější
Souhrnná rada RHS zní: nejlépe funguje kombinace postupů, tedy výběr odolnějších rostlin, podpora přirozených nepřátel a cílený zásah u zranitelných sazenic. Podle české Wikipedie plzák nejraději žere saláty, zelí a řepku, ty tedy hlídejte nejdřív. Sazenice proto vysazujte až dostatečně vzrostlé, a pokud to jde, dopěstujte je v květináčích, abyste je vysadili do záhonu jako silnější kusy. Právě čerstvá sadba je pro slimáky nejlákavější a ztráty jsou tu nejbolestivější.
Biologická ochrana: hlístice
Pokud chcete jít dál bez chemie, existuje biologický přípravek s hlísticemi Phasmarhabditis hermaphrodita. Podle RHS tato mikroskopická hlístice nakazí slimáky smrtící bakterií. Potřebuje ale vlhkou, teplou půdu s teplotou 5 až 20 stupňů Celsia a nejlépe funguje od jara do časného podzimu. Srpen a září tedy do tohoto okna zapadají. Hlístice působí na všechny druhy slimáků, včetně užitečných. Před nákupem si přečtěte návod výrobce, dávkování a způsob aplikace se u jednotlivých přípravků liší.
Slimáčí pelety: proč je RHS nedoporučuje
Ani organické pelety podle RHS nejsou bez rizika. Organizace uvádí, že se u nich, i u těch organických, prokázaly nepříznivé účinky na volně žijící živočichy, a pelety proto výslovně nedoporučuje. Anglická Wikipedie zmiňuje, že fosforečnan železitý se prosazuje na úkor toxičtějšího metaldehydu, ale pro zahradu, kde chcete podporovat ježky a ptáky, jde o kompromis. Postupy uvedené výše stačí a vyhnou se mu.
Jednoduchý plán na týden
- První večer: obejděte záhon s baterkou a sbírejte, prohlédněte úkryty.
- Druhý den: přeložte zálivku na ráno, povrch mulče prořeďte.
- Do večera: zapusťte dvě až tři pivní pasti kolem nejohroženějších řad.
- Další tři večery: opakujte sběr. Počítejte, kolik jich sbíráte, a uvidíte, jestli klesá.
- Do konce září: dál kontrolujte, protože právě v tomto období plzák španělský klade vejce, od nichž se odvíjí příští sezona.
Časté otázky
Pomáhá proti slimákům sůl?
Slimáka zabije, ale poškodí půdu i rostliny. Anglická Wikipedie na to výslovně upozorňuje. Sůl na záhon nepatří.
Kdy je nejlepší doba na sběr?
Za mírných večerů, nejlépe po dešti nebo po zálivce, kdy jsou slimáci aktivní a vylezou na povrch. RHS doporučuje hledání s baterkou.
Musím se bát slimáků i na podzim?
Ano. Plzák španělský klade vejce v srpnu a září, takže sběr a kontrola mají smysl až do konce sezony.
Pomůže měděná páska nebo vaječné skořápky?
Ověřená účinnost je nízká. Studie RHS nezjistila u těchto bariér žádné snížení škod. Můžete je použít jako doplněk, ale nespoléhejte na ně.
Jak přilákat přirozené nepřátele?
Nabídněte jim úkryty a vodu: hromadu klestí, kamení, mělkou nádrž. Ježek, ropucha i střevlík rádi slimáky sežerou, když mají kde bydlet.
