Po letním horku a suchu vypadá trávník často hůř, než by měl: žluté plochy, prosvítající hlína, mech v místech, kde jindy nebyl. Přitom právě září je nejlepší měsíc, jak to napravit. Půda je pořád prohřátá, noci jsou delší a vlhčí a tráva má před sebou ještě několik týdnů růstu. Tady je pořadí prací, které se osvědčilo: vertikutace, dosev, hnojení a poslední sekání.
Nejdřív zhodnoťte, v jakém stavu trávník je
Než sáhnete po strojích, projděte plochu a zapište si, co vidíte. Podle toho se rozhodne, kolik práce vás čeká.
- Plsť a mech: když v trávníku zabodnete prsty a nahmatáte silnou houbovitou vrstvu odumřelých stébel, je čas na vertikutaci.
- Holá místa: po vedrech vznikají hlavně u cest, pod stromy a na místech, kde se dlouho parkovalo nebo stálo bazénové lehátko.
- Zhutnělá půda: po dešti tam stojí voda a tráva je řídká i při zálivce. Tady pomůže provzdušnění.
- Žluté skvrny: pokud se drn nedá zvednout jako koberec (to by ukazovalo na ponravy), jde většinou jen o přesušení a tráva se z kořenů vrátí.
Vodítko pro vertikutaci je jednoduché: vertikutujte, když je v drnu víc odumřelé hmoty než živé zelené trávy. Když je plsť tenká, stačí občasné pročesání hráběmi a agresivní stroj jen zbytečně poničí to, co trávník potřebuje. Před každým zásahem zkontrolujte i počasí: půda nesmí být podmáčená, ale ani vyschlá na troud, jinak se nože buď zaseknou, nebo stébla jen vytrhají.
Vertikutace se doporučuje u trávníků starších než tři roky. Mladý trávník, který teprve zakořenil, bývá lepší jen pročesat hráběmi.
Vertikutace: do konce září, ne hlouběji než 4 milimetry
Vertikutátor mělce zařezává do drnu a vyčesává plsť, mech i mělce kořenící plevel. Na podzim se dělá v září, v příznivých letech i v první polovině října. Pozdější zásah raději odložte na jaro, protože tráva by se před zimou nestihla zregenerovat. Půda by měla mít několik dní po sobě aspoň 10 °C v hloubce 5 cm a nesmí být podmáčená ani vysušená na troud.
Postup krok za krokem:
- Den až dva předtím trávník posekejte na 3 až 4 cm.
- Nože nastavte tak, aby zařezávaly maximálně 4 mm do půdy. Hlubší řez trávník zbytečně trhá.
- Přejíždějte plochu křížem: nejdřív podélně, potom příčně.
- Vyčesanou hmotu důkladně shrabte. Hromada bývá po první jízdě překvapivě velká. Na kompost ji dávejte po troškách a promíchanou s hrubším materiálem, například větvičkami, jinak slehne.
- Hned potom dosejte řídká místa a přihnojte.
Nečekejte, že trávník bude bezprostředně po vertikutaci hezký. Vypadá rozcuchaně a světle, ale během jednoho až tří týdnů se srovná a zahustí.
Dosev holých míst: čím dřív v září, tím líp
Září je pro dosev ideální, protože semena klíčí v teplé půdě, večerní rosa udržuje povrch vlhký a mladá tráva stihne zakořenit před mrazy. Čím později v říjnu, tím pomaleji klíčí a tím větší je riziko, že tenká stébla poškodí první holomrazy.
Jak na to:
- Z holého místa vyhrabejte odumřelou trávu a kamínky.
- Povrch do hloubky pár centimetrů nakypřete hráběmi nebo rycími vidlemi.
- Při větších záplatách přidejte vrstvu kvalitního substrátu nebo prosáté zeminy s pískem, aby se semínka nevznášela nad jílovitou krustou.
- Semeno vyséváte v dávce, kterou udává výrobce na obalu. Rozhoďte ho křížem, aby leželo rovnoměrně.
- Lehce zapravte hráběmi a přišlápněte nebo přejeďte válcem, aby semínka dolehla na půdu.
- Zalévejte krátce, ale často, aby povrch nikdy nevyschl, dokud tráva nevzejde.
Jakou směs vybrat, když léto trávník vysušilo
Kupujte směs určenou pro vaše místo, ne nejlevnější pytel. Pro slunné, zatížené plochy jsou vhodné hřištní nebo sportovní směsi s jílkem vytrvalým a kostřavou červenou. Pod stromy hledejte označení stín. Pro dosev přes starý trávník funguje nejlépe směs podobného složení, jaké už na zahradě roste, jinak zůstanou záplaty barevně a strukturou jiné. Po suchých létech se vyplatí směsi, které lépe snášejí přísušek, například s kostřavou rákosovitou. Údaje o složení a určení najdete vždy na obalu.
Hnojení: hodně draslíku, málo dusíku
Jarní a letní hnojiva s vysokým podílem dusíku na podzim nepoužívejte. Nutí trávu vytvářet měkké listy, které pak v zimě snadno onemocní nebo namrznou. Podzimní hnojivo má opačný cíl: posílit buňky a kořeny. Proto se v něm dusík snižuje a zvyšuje se draslík, který zlepšuje odolnost proti mrazu a chorobám.
Na obalu hledejte poměr živin N:P:K, například 10:5:15 nebo 12:5:15, případně 7:7:15. Praktická dávka je asi 4 až 5 g čistého dusíku na metr čtvereční. U hnojiva s 12 % dusíku to vychází zhruba na 35 až 40 g na metr čtvereční, u hnojiva s 19 % dusíku na 20 až 25 g. Vždy si přepočítejte údaj z obalu, a když si nejste jistí, radši dejte o něco méně. Přehnojený trávník vypadá hůř, ne líp.
Několik pravidel pro aplikaci:
- Hnojte suchý, posekaný trávník, ideálně před lehkým deštěm. Bez deště granule po posypu zalijte.
- Rozhazujte rozmetadlem. Polovinu dávky posypte podél, polovinu napříč.
- Termín je od září do poloviny října, dokud tráva ještě roste a půda není promrzlá ani podmáčená.
Pokud jste vertikutovali a dosévali, zvolte hnojivo označené jako startovací nebo podzimní s vyšším podílem fosforu, který podporuje zakořenění. Silně dusíkaté směsi na čerstvě zasetá místa nedávejte.
Poslední sekání: 4 až 5 centimetrů a bez mulčování
Před zimou trávu dramaticky nezkracujte. Nechte ji na 4 až 5 cm, ve stínu klidně výš. Nižší strniště zbytečně stresuje rostliny a vyšší trávu zase může pod sněhem napadnout plíseň. Sekat se přestává, když teplota dlouhodobě klesne pod 5 až 10 °C a tráva přestane růst. Pomůže to udělat za suchého dne.
V chladnu se posekaná tráva špatně rozkládá, takže mulčování nechte na léto a nechte sekačku sbírat do koše. Stejně tak průběžně shrabujte listí. Silná vrstva zadrží vlhkost, zastíní trávník a přispívá k houbovým chorobám. Na menší plochy stačí hrábě, na větší sekačka nastavená výš s košem.
Provzdušnění a zálivka
Pokud je půda zhutnělá (třeba tam, kde se pravidelně chodí), udělejte v září nebo na začátku října aerifikaci: propíchejte trávník vidlemi nebo aerifikátorem do hloubky několika centimetrů a otvory zasypte tenkou vrstvou křemičitého písku. Kořeny dostanou vzduch a voda se lépe vsakuje. Dělá se jen na zatížených místech, ne po celé ploše.
V zálivce platí, že méně často a vydatněji je lepší než každý den trochu. S chladnějším počasím ji postupně omezujte a přestaňte, jakmile zůstává půda dlouhodobě vlhká. Pokud zavlažujete větší plochu, podívejte se i na náš příběh o závlaze na velké zahradě.
Časový plán na jednu stránku
| Kdy | Co |
|---|---|
| Polovina září | Sekání na 3 až 4 cm, vertikutace křížem, shrabání |
| Hned po vertikutaci | Dosev holých míst, zapravení, zálivka |
| Září až polovina října | Podzimní hnojivo s draslíkem |
| Říjen | Průběžné shrabování listí, poslední sekání na 4 až 5 cm |
Jak zahradu zvládnout v horkých týdnech, se dočtete v článku Zahrada v červenci. Pro celkový pohled na zahradu poslouží jarní tipy na proměnu zahrady, které se dají použít i teď.
Časté otázky
Dá se vertikutovat v říjnu?
Do první poloviny října obvykle ano, pokud je půda ještě teplá a tráva roste. Ve vyšších a chladnějších polohách zásah spíš odložte, protože trávník by se před zimou nezregeneroval.
Musím po vertikutaci vždy dosévat?
Ne. Když je trávník hustý, stačí ho přihnojit a zalít. Dosev je potřeba tam, kde po vyčesání zůstala holá místa.
Můžu použít jarní hnojivo, když ho mám doma?
Nedoporučuje se. Obsahuje příliš rychle působícího dusíku, který trávník před zimou oslabí. Lepší je koupit malé balení podzimního hnojiva.
Kdy naposledy sekat?
Až tráva přestane růst, obvykle po první mrazivé noci nebo když teploty dlouhodobě klesnou pod 5 až 10 °C. Nechte ji na 4 až 5 cm.
Kdy budou dosetá místa vidět?
V teplém září vzejde tráva do dvou až tří týdnů, v chladnějším říjnu to trvá déle. Neztrácejte trpělivost a povrch držte vlhký.
