Většina zahrádkářů sází jahody na jaře, spolu s ostatní sadbou. A většina zahrádkářů se pak diví, proč mají první rok jen pár plodů. Přitom nejlepší termín pro výsadbu jahodníku není jaro, ale právě teď – srpen. Pokud jahody vysadíte v příštích týdnech, do zimy pořádně zakoření a příští sezonu vám poděkují plnou, ranou úrodou místo pár symbolických jahod.
Srpnová výsadba je zároveň nejlevnější způsob, jak si založit nové jahodiště: sazenice jsou po sezoně čerstvé i výhodnější a část si můžete vypěstovat úplně zdarma z vlastních šlahounů. A srpen není o jahodách jediný – ve stejnou dobu se dá vysévat zelenina na podzimní sklizeň, takže si záhony připravíte na obojí najednou. Projdeme si to krok za krokem – a čemu se vyhnout.
Proč je srpen lepší než jaro
Jahodník potřebuje čas, aby si vybudoval silný kořenový systém. Když ho zasadíte na jaře, rostlina musí současně zakořeňovat, potýkat se s letním suchem a někdy i plodit – a na nic z toho nemá dost sil. Výsledkem je slabá sklizeň v prvním roce.
Rostlina vysazená od poloviny srpna do začátku září má naopak před zimou zhruba šest až osm týdnů na klidné zakořenění, kdy už opadají největší vedra. Do jara pak vstupuje s plnou silou a v první úplné sezoně plodí naplno. Podzimní výsadba má ještě tři praktické výhody:
- Nižší tlak škůdců. Mladé sazenice na konci léta nečelí takovému náporu jako křehké jarní rostlinky.
- Čerstvé a levnější sazenice. Zahradnictví po hlavní sezoně sadbu často zlevňují a nabízejí odrůdy, které z jara bývají vyprodané.
- Sazba zdarma. Právě teď vaše stávající jahodníky vyhánějí šlahouny, ze kterých získáte nové rostliny bez jediné koruny.
Jediné, na co si u srpnové výsadby dát pozor: nesmíte to odkládat. Sazenice zasazené v říjnu už nemusí do příchodu mrazů stihnout zakořenit a hrozí jim vymrznutí. Ideální okno je tedy srpen až začátek září – čím dřív v tomto rozmezí, tím lépe.
Kde se jahodám bude dařit
Jahodiště se nezakládá na jednu sezonu, ale obvykle na tři roky. Proto se vyplatí věnovat výběru místa i přípravě záhonu víc péče než u běžné jednoleté zeleniny.
Jahody milují slunce – nové jahodiště by mělo být osluněné alespoň šest hodin denně, ideálně s orientací k jihu a s dobrým prouděním vzduchu, které pomáhá plodům osychat a brání plísním. Nesázejte je do stínu vysoké zeleniny, keřů nebo stromů, které by je přerůstaly.
Půda by měla být propustná, hlinitopísčitá a bohatá na humus. Jahodníku vyhovuje mírně kyselé prostředí s pH zhruba 5,5 až 6,5; nedaří se mu naopak ve velmi písčitých vysychavých ani v podmáčených půdách. Máte-li těžkou jílovitou zem, provzdušněte ji pískem nebo perlitem a jahody pěstujte raději v hrůbcích nebo ve vyvýšeném záhonu s čerstvou propustnou půdou, aby jim kořeny nestály ve vodě.
Důležité pravidlo, na které se často zapomíná: nové jahodiště nezakládejte na místě, kde jahody rostly předchozí roky. V půdě se hromadí choroby a škůdci specifičtí pro jahodník a mladá sadba by to odnesla. Nechte záhonu několik let pauzu nebo zvolte úplně jiné místo.
Příprava záhonu krok za krokem
S přípravou půdy začněte několik dní před samotnou výsadbou – zrytá zem stihne mírně slehnout, zmizí vzduchové kapsy a sazenice se pak lépe ujmou.
- Důkladně odplevelte. Vytrvalé plevele jako pýr nebo pampeliška se z hotového jahodiště odstraňují mimořádně obtížně, protože prorůstají mezi rostlinami. Čím pečlivěji záhon vyčistíte teď, tím méně práce budete mít celé tři roky.
- Prokypřete do hloubky. Zryjte půdu alespoň do dvaceti až třiceti centimetrů, aby kořeny měly kam růst. Zhutnělou zem odlehčete štěrkem nebo pískem.
- Dodejte živiny. Zapracujte zhruba pěticentimetrovou vrstvu dobře vyzrálého kompostu nebo hnoje. Pro jemné okyselení, které jahody ocení, můžete přidat i vysušenou kávovou sedlinu – dodá navíc trochu draslíku.
- Zamezte plevelu předem. Osvědčený trik, který znají i pěstitelé permakultury: na připravený záhon položte karton, vyřízněte do něj otvory pro jednotlivé rostliny, jahody zasaďte, kolem zamulčujte slámou a záhon pořádně prolijte. Karton i sláma potlačí plevel a udrží vláhu.
Jak hustě sázet
Vzdálenost mezi rostlinami je kompromis: příliš nahusto se jahody vzájemně stíní, hůř osychají a snáz se mezi nimi šíří choroby; příliš daleko zbytečně plýtváte místem. Konkrétní spon záleží na způsobu pěstování:
- Jednořadová výsadba je pro domácí zahradu nejpraktičtější: 25 až 35 cm mezi rostlinami v řadě a 60 až 80 cm mezi řadami. Máte dobrý přístup ke sklizni i k odstraňování šlahounů.
- Dvouřadová výsadba lépe využije plochu – dvojice řad je blízko u sebe (rostliny 25–30 cm, řady v páru 30–40 cm), mezi páry ponechte 80 až 100 cm na průchod.
- Kobercová výsadba se hodí na méně udržovanou plochu: sázejte 30 až 40 cm od sebe všemi směry a jahody si časem samy zaplní prostor šlahouny.
Pokud si nejste jistí, držte se sponu okolo 30 až 45 cm – raději o něco řidčeji než moc nahusto.
Nejčastější chyba: zasypané srdéčko
Samotná výsadba rozhodne o tom, jestli se rostlina ujme. Nejprve ponořte sazenice i s kořenovým balem na chvíli do vody – kořeny nasají vláhu a snáz zakoření. Pak vezměte rostlinu za srdéčko, tedy střed, ze kterého vyrůstají nové listy, vložte ji do připravené jamky a opatrně přihrňte zeminu.
Zásadní je hloubka. Střed srdéčka musí zůstat těsně nad úrovní půdy. Když ho zasypete, rostlina uhnije; když ji naopak zasadíte příliš mělko a kořeny zůstanou obnažené, uschne. Ideálem je vysadit jahodu do drobného hrůbku, který kolem srdéčka odvede přebytečnou vodu.
Nové sazenice zdarma z vlastních šlahounů
Máte-li na zahradě zaběhnuté jahodníky, nemusíte kupovat vůbec nic. Zdravé, silné rostliny právě teď vyhánějí šlahouny – dlouhé výhony, na jejichž koncích se tvoří malé odnože s vlastními kořínky. Vyberte si odnože z nejlépe plodících a zdravých rostlin (nemocné a zakrslé přeskočte, ať nepřenášíte problémy dál), nechte je zakotvit do půdy a jakmile si vytvoří vlastní kořínky, oddělte je od mateřské rostliny a přesaďte na nový záhon. Postup výsadby je pak úplně stejný jako u koupených sazenic.
Tento způsob množení má i vedlejší přínos: mateřská rostlina, kterou zbavíte přebytečných šlahounů, může víc energie věnovat příští úrodě místo rozrůstání do plochy.
Péče do zimy
Zakořenění stojí a padá s vláhou. Čerstvě vysazené jahody pravidelně zalévejte, dokud pořádně nezakoření – zvlášť pokud přijdou pozdně letní vedra, kdy je vhodné sazenice v prvních dnech i lehce přistínit. Zalévejte spíš ke kořenům a k večeru, ať listy přes noc osychají a neplesniví.
Vrstva mulče ze slámy udrží půdu vlhkou, ochrání ji před vysycháním i před rozstřikováním hlíny na plody a v zimě přihrne kořeny proti mrazu. U pozdně letní výsadby stále plodících odrůd doporučují zahradníci první podzimní květy odstranit – rostlina pak investuje energii do kořenů, a ne do pár plodů, které by stejně nedozrály. Vrátí se vám to bohatší sklizní v hlavní sezoně.
Jaké odrůdy vybrat
Podle toho, kdy chcete sklízet, vybírejte ze tří skupin:
- Jednou plodící (jednoletky) jako Elsanta nebo Honeoye dají jednu vydatnou sklizeň, obvykle v květnu až červnu. Jsou klasikou pro velké jahodiště, ze kterého chcete najednou zavařovat.
- Stále plodící (remontantní) odrůdy typu Albion nebo Seascape plodí po menších dávkách od léta až do podzimu. Hodí se, když chcete jahody „na zobání“ průběžně celou sezonu.
- Měsíční jahody jsou drobné, aromatické a ideální na okraje záhonů, do truhlíků i na balkon.
Pro první jahodiště je bezpečná volba osvědčená jednoletá odrůda doplněná pár remontantními rostlinami, ať máte co sklízet i mimo hlavní špičku.
Nejčastější dotazy
Můžu jahody vysadit ještě v září?
Začátek září je většinou v pořádku, sazenice mají do prvních mrazů ještě dost času na zakořenění. Čím později v září ale sázíte, tím větší je riziko, že rostliny nestihnou zesílit a přes zimu vymrznou. Konec srpna a první zářijový týden jsou proto rozumným hraničním termínem – v říjnu už raději výsadbu odložte na jaro.
Jak dlouho vydrží jedno jahodiště?
Zpravidla tři plodné sezony. Poté rostliny stárnou, plody se zmenšují a v půdě se hromadí choroby. Osvědčuje se zakládat kousek nového jahodiště každý rok na jiném místě, aby vám úroda nikdy úplně nevypadla a mohli jste staré rostliny postupně obměňovat.
Musím jahody na zimu přikrývat?
Zdravé, dobře zakořeněné jahodníky běžnou českou zimu zvládnou. Čerstvě vysazené rostliny ale ocení vrstvu slámy nebo chvojí, která přihrne kořeny a ochrání srdéčka před holomrazy bez sněhu. Přikrývku na jaře včas odstraňte, aby rostliny neplesnivěly.
Proč mi jahody po zasazení hnijí ve středu?
Nejčastější příčinou je zasypané srdéčko. Střed rostliny, ze kterého rostou nové listy, musí zůstat nad úrovní půdy. Pokud ho přihrnete zeminou, začne uhnívat. Rostliny opatrně povytáhněte tak, aby srdéčko bylo volně na povrchu.
Vyplatí se vlastní sazenice ze šlahounů, nebo raději koupit nové?
Pokud máte zdravé, dobře plodící mateřské rostliny, jsou odnože ze šlahounů nejlevnější a nejčerstvější sadba, jakou získáte. Kupované sazenice mají smysl, když chcete založit úplně novou odrůdu nebo vaše stávající jahody trpí chorobami – pak je lepší začít s čistým, ověřeným materiálem.
