Svah za domem je na první pohled problém a na druhý příležitost. Kdo tam vyšlape cestičku, do dvou let ji promění dešť v blátivý žlab a každé nošení konve z kopce v riskantní disciplínu. Dobře postavené schody z toho udělají místo, kam se ráda chodí. Jenže právě u schodů se chyby mstí nejvíc: stupeň o dva centimetry vyšší než ostatní a někdo zakopne. Tady je postup, jak schody vyměřit, propočítat a postavit tak, aby vydržely.
Proč nestačí stupně „od oka“
Chůze do schodů má svůj rytmus. Tělo si po prvních dvou třech krocích zvykne na určitou výšku a délku kroku a další stupně už nekontroluje očima. Právě proto je nejdůležitější stejná výška všech stupňů. Wikipedie u předpisů v USA uvádí, že rozdíl mezi sousedními stupni nemá přesáhnout zhruba 5 mm, aby nedocházelo k šlápnutí vedle, zvlášť za šera. Na zahradě takovou toleranci nikdo měřit nebude, ale princip platí: raději o milimetr nepřesně, ale všude stejně, než jeden stupeň „jinak“.
Druhá věc je poměr výšky stupně a hloubky nášlapu. Používá se od sedmnáctého století, nese jméno architekta Françoise Blondela a říká, že dvojnásobek výšky stupně plus hloubka nášlapu odpovídá délce lidského kroku. Česká Wikipedie uvádí pro výpočet rozmezí 2 × výška + hloubka = 600 až 650 mm, s hodnotou kolem 630 mm jako osvědčenou.
Kolik má mít stupeň na výšku a nášlap na hloubku
Česká Wikipedie s odkazem na normu ČSN 73 4130 (Schodiště a šikmé rampy) člení schodiště podle sklonu. Běžné schody mají sklon 25 až 35 stupňů a výšku stupně 150 až 180 mm. Pozvolnější schody, tedy 20 až 25 stupňů a výška 130 až 150 mm, se chodí příjemněji a hodí se tam, kde je dost místa. Strmější schody, 35 až 45 stupňů a výška 180 až 250 mm, už jsou pro každodenní chůzi s nákladem nepohodlné.
Ze vzorce vychází praktická tabulka. Hloubku nášlapu jsem dopočítala pro hodnotu 630 mm:
| Výška stupně | Hloubka nášlapu | Jak se po nich chodí |
|---|---|---|
| 140 mm | 350 mm | velmi pohodlné, potřebuje hodně místa |
| 150 mm | 330 mm | pohodlné, dobrá volba na zahradu |
| 160 mm | 310 mm | běžné, dobrý kompromis |
| 170 mm | 290 mm | úspornější, ještě normální |
| 180 mm | 270 mm | horní hranice běžných schodů |
Na zahradě, kde se chodí s konví, kolečkem nebo v botách od hlíny, se vyplatí jít spíš k pohodlnějším hodnotám. Venku navíc bývá mokro, listí a mech, takže rezerva neuškodí. Pro srovnání: britské požadavky uvádějí výšku stupně 150 až 220 mm a hloubku nášlapu 220 až 300 mm, tedy širší pásmo, které zahrnuje i strmější varianty.
Jak svah vyměřit krok za krokem
Potřebujete kolíky, provázek, vodováhu (nebo hadicovou vodováhu), metr a kus papíru. Nic dalšího.
- Zjistěte celkové převýšení. Zatlučte kolík nahoře i dole. Z horního kolíku natáhněte provázek vodorovně nad dolní kolík a změřte svislou vzdálenost od provázku k zemi u dolního kolíku. To je celková výška, kterou mají schody překonat.
- Zvolte přibližnou výšku stupně (třeba 160 mm) a celkovou výšku jí vydělte. Výsledek zaokrouhlete na celé číslo, to je počet stupňů.
- Přepočítejte skutečnou výšku. Celkovou výšku vydělte zaokrouhleným počtem stupňů. Dostanete přesnou výšku, která bude stejná u všech.
- Dopočítejte hloubku nášlapu ze vzorce: 630 mm minus dvojnásobek výšky stupně.
- Zkontrolujte půdorys. Počet nášlapů vynásobte jejich hloubkou. Když schody nahoře končí na terénu, je nášlapů o jeden méně než stupňů. Vyjde vám délka, kterou schody zaberou ve svahu.
Příklad: převýšení 1200 mm. Při výšce 160 mm vychází 7,5 stupně, zaokrouhlíte na 8. Skutečná výška je 1200 děleno 8, tedy 150 mm. Hloubka nášlapu je 630 minus 300, tedy 330 mm. Sedm nášlapů zabere 7 × 330 = 2310 mm, zhruba 2,3 metru ve vodorovném směru. Než začnete kopat, vyznačte trasu kolíky a provázkem a projděte ji, nejlépe s plnou konví. Trasa na papíře a trasa v nohou bývá jiná.
Pevný podklad: na čem schody stojí a padají
Většina zahradních schodů se nezhroutí kvůli materiálu, ale kvůli podkladu. Na nezhutněné hlíně stupeň během první zimy a jara sedne, voda ho podemele a ze schodů je za dvě sezony křivá šikmá cesta.
Postup, který se při stavbě osvědčuje:
- Odstraňte ornici a kořeny v celé šířce schodů. Humus je kyprý a v mokru se propadá.
- Vyhloubte lože pro každý stupeň do pevné zeminy, ne do navážky.
- Násyp ze štěrku nebo drceného kameniva ukládejte po menších vrstvách a každou zvlášť zhutněte. Vysypat celou výšku najednou a udusit jen shora nestačí, spodek zůstane kyprý. Na malé schodiště vystačí ruční pěch, u delších a u těžkých prvků pomůže půjčená vibrační deska.
- Nášlap veďte s mírným spádem dopředu, aby z něj stékala voda a nestála na ploše. Spád je patrný okem, stačí opravdu malý.
- Myslete na odvod vody. Voda ze svahu nahoře nesmí téct rovnou do schodů. Odveďte ji mělkým příčným žlábkem nebo štěrkovým pruhem.
Štěrk je podle Wikipedie zrnitý materiál přírodního původu s velikostí zrn od 2 do 256 mm a používá se jako podkladový materiál. Mezi zrny zůstávají mezery, takže voda z podkladu odtéká a nedrží se pod stupni.
Pokud svah pod schody podrývají krtci nebo hraboši, vyřešte to ještě před stavbou, ať se vám podklad nepropadá. Jak je poznat, najdete v článku Krtek nebo hraboš: jak je poznat a co je na zahradě legální.
Kámen, dřevo, nebo betonové prvky
Materiál volte podle stylu zahrady, ale hlavně podle toho, jak strmý je svah a jak bude schodiště namáháno.
Dřevěné palisády a fošny
Čelo stupně tvoří kulatina nebo hranol, nášlap je ze štěrku nebo drtě. Je to nejlevnější a nejrychlejší varianta a vypadá přirozeně. Dřevo v kontaktu se zemí ale časem hnije, takže s výměnou stupňů po několika letech počítejte předem. Za deště bývá kluzké, zvlášť když se na něm usadí řasy.
Přírodní kámen
Kamenné bloky nebo desky vydrží velmi dlouho a zahradě dávají klid. Bývají těžké, proto potřebují dobře zhutněné lože, jinak se stupně začnou naklánět. Nerovný povrch kamene je pěkný, ale nášlap musí zůstat dost rovný pro bezpečnou chůzi.
Betonové prvky
Betonové palisády, blokové schodnice a dlažba nabízejí stejné rozměry, což je u pravidelných stupňů velká výhoda. Vydrží déle než dřevo, ale zahradě dodají technický vzhled. Zmírnit ho můžete výsadbou po stranách nebo kombinací s přírodním kamenem.
Delší svah: podesta, zábradlí a světlo
U dlouhého svahu nestavte jeden nekonečný běh. Wikipedie uvádí, že venkovní schodiště těží z mezilehlých podest, které nabízejí místo k odpočinku a umožňují lépe přizpůsobit stavbu strmému terénu. Zahradně řečeno: po několika stupních vložte rovnou plochu, kde si oddechnete, položíte tašky a kde se schody případně stočí.
Zábradlí zvažte tam, kde jsou schody strmé, dlouhé nebo je používají starší lidé a děti. Nízké osvětlení podél stupňů, ať už solární, nebo nízkonapěťové, pomůže po setmění. Kabely navrhněte hned při stavbě, do hotového schodiště se vedou špatně.
Nejčastější chyby u zahradních schodů
- Nestejná výška stupňů. Vznikne, když se svah nezměří celý a stupně se dělají postupně od oka.
- Příliš úzký nášlap. Noha se nevejde celá a chůze je nejistá, hlavně dolů.
- Nezhutněný podklad. Za rok jsou schody vlnité.
- Voda tekoucí po schodech. Bez odvodu se schody promění v potok.
- Nášlap bez spádu. Po dešti na něm stojí voda a v zimě mrzne.
Časté otázky
Jaká má být výška stupně na zahradních schodech?
Běžně 150 až 180 mm podle české normy pro schodiště. Pro zahradu je příjemnější spodní část tohoto rozmezí, tedy kolem 150 až 160 mm, s hloubkou nášlapu zhruba 310 až 330 mm.
Jak spočítám hloubku nášlapu?
Ze vzorce 2 × výška stupně + hloubka nášlapu = 630 mm. Při výšce 150 mm vychází hloubka 330 mm.
Musí být podklad ze štěrku?
Nemusí být nutně štěrk, ale musí být pevný, propustný a zhutněný po vrstvách. Štěrk nebo drcené kamenivo se k tomu používá nejčastěji.
Vydrží dřevěné schody stejně jako kamenné?
Ne. Dřevo v kontaktu se zemí časem hnije, kámen a beton vydrží mnohem déle. Dřevo je ale rychlé a levné, stačí s ním počítat jako s prvkem, který se jednou vymění.
Kdy potřebuji podestu?
U delšího svahu se vyplatí vložit rovnou plochu, aby byla chůze pohodlnější a schodiště se lépe přizpůsobilo terénu.
