Rané brambory jsou venku, hrášek dosloužil, po jarním salátu zbyla holá půda — a zahrádkář má pocit, že sezona pomalu končí. Přitom před sebou máme ještě dva měsíce růstu. Prázdný záhon na konci července není odpočívající záhon, je to promarněná úroda. Co do něj zasít, aby zahrada rodila až do prvních mrazíků?
Proč se vyplatí sít, když ostatní už sklízejí
Letní výsev má proti jarnímu jednu velkou výhodu: půda je prohřátá a většina plodin vzchází rychleji a rovnoměrněji než na jaře. Nemusíte řešit noční mrazíky ani pomalý start.
Pozor ale na výjimky, kterých je mezi listovou zeleninou překvapivě dost. Salát nad zhruba pětadvaceti stupni upadá do takzvané termodormance — semena prostě klíčit odmítnou. Proto se v největších vedrech vyplatí sít k večeru, do polostínu a záhon po výsevu vydatně zalít, aby se půda ochladila. Stejně tak ředkvičky a saláty na plném slunci v horku rychle vybíhají do květu.
Druhá výhoda je praktická. Zelenina, kterou sklidíte v říjnu a listopadu, přichází v době, kdy je v obchodě nejdražší a nejméně chutná. Čerstvý polníček z vlastního záhonu v listopadu má úplně jinou hodnotu než salát v červnu, kdy ho máte tři hlávky týdně a nevíte, co s nimi.
A do třetice: holá půda přes léto trpí. Slunce spálí organickou hmotu, déšť ji utuží, plevel si ji obsadí do dvou týdnů. Osetý záhon je zároveň chráněný záhon.
Uklidit a připravit: patnáct minut, které rozhodnou
Než sáhnete po sáčku se semeny, dejte záhonu základ. Po rané zelenině zůstávají v půdě zbytky kořenů a hlavně vyčerpané živiny — jarní plodina si vzala své.
- Vyberte zbytky rostlin. Zdravé natě na kompost, cokoliv s plísní nebo skvrnami do bioodpadu, ne na kompost.
- Zapracujte kompost. Kbelík vyzrálého kompostu na metr čtvereční záhonu stačí. Špenát ani salát nechcete hnát dusíkatým hnojivem — listy mají do podzimu zpevnit, ne narůst vodnaté a měkké.
- Půdu jen prokypřete. Rytí naruby v srpnu nemá smysl, spíš vysušíte spodní vrstvu. Stačí rycí vidle a hrábě.
- Předem zalijte. V suché půdě semena nevzejdou. Den před setím záhon pořádně promočte a nechte odpočinout — sít do vlhka je vždycky lepší než zalévat po výsevu.
Pokud teprve zakládáte zeleninovou plochu, konec léta je pro tuhle práci ideální. Podrobný postup najdete v návodu, jak založit vyvýšený záhon krok za krokem — na podzim máte klid a na jaře hotovo.
Sedm sázek na jistotu, které v srpnu ještě stihnete
Polníček — sklizeň až do mrazů
Kozlíček polníček je pro pozdní výsev jedna z nejjistějších plodin vůbec. Sklízet ho můžete až do prvních mrazíků, mírný mráz mu neuškodí a pod netkanou textilií vydrží ještě podstatně déle. Vysévá se naširoko nebo do řádků; příliš husté porosty vyjednoťte. Rozestup zhruba deset centimetrů mezi rostlinami vám udělá pěkné velké růžice místo drobných chomáčků — a přesně tam bývá rozdíl mezi „něco tam roste“ a skutečnou sklizní.
Jednu past ale polníček má: horko při klíčení. Nad zhruba patnácti až dvaceti stupni vzchází nepravidelně, takže výsev do rozpálené červencové půdy skončí řídkým a mezerovitým porostem. Počkejte radši do poloviny srpna, sejte do vlhka a v teplých dnech porost přistiňte textilií.
Špenát — mladé listy v říjnu
Špenát zasetý v srpnu sklidíte jako mladé listy v říjnu. Vysévá se do hloubky dvou centimetrů, řádky nechte dvacet centimetrů od sebe a při vzcházení zalévejte důkladně.
Špenát má dvě slabiny, které rozhodnou o výsledku. Za prvé nesnáší suché a chudé půdy — potřebuje kyprou zem obohacenou dobře vyzrálým kompostem. Za druhé nesnáší vítr, takže mu vyberte chráněné stanoviště, ne nejexponovanější roh zahrady.
Ředkvičky — sklizeň za pár týdnů
Krátká vegetační doba dělá z ředkviček ideální výplň jakéhokoliv volného místa. Sejte do řádků vzdálených patnáct centimetrů, do hloubky jednoho centimetru, semena zhruba po dvou a půl centimetrech — nebo je zasejte hustěji a porost po vzejití protrhejte.
Jeden tip, který se v létě opravdu vyplatí: sáhněte po odrůdách šlechtěných proti vybíhání do květu — ‚Sora‘, ‚Slovana‘, ‚Lada‘ nebo ‚Tercia‘. Právě vybíhání je ten problém, kvůli kterému letní ředkvičky nejčastěji zklamou: místo kořene narostla nať. A v největších vedrech radši týden dva počkejte, od poloviny srpna už jdou ředkvičky spolehlivě.
Saláty k řezu — nejrychlejší varianta
Na výsev salátu je konec července a srpen stále vhodná doba. Kadeřavé odrůdy určené k řezu listů rostou nejrychleji, ale i hlávkové se stihnou zavinout, pokud bude podzim příznivý — nebo pokud jim pomůžete skleníkem, fólií či netkanou textilií.
Semena zasejte do rýh hlubokých jeden centimetr, řádky nechte dvacet pět centimetrů od sebe a vzešlé sazeničky vyjednoťte na patnáct centimetrů. Prvních pár týdnů po výsevu je potřeba důsledně zalévat a odplevelovat mezi řádky, jinak salát prohraje s plevelem, který má v srpnu obrovský náskok. Během růstu prospěje jednou týdně zálivka obohacená výluhem z kopřiv.
Šrucha zelná — nenáročná a odolná vůči suchu
Šrucha je nízká plazivá rostlina se silnými dužnatými lístky a svěží, mírně nakyslou chutí. Díky hlubokým kořenům a listům, které dokážou zadržet vodu, si poradí i v suchém létě lépe než většina listové zeleniny. Sejte ji do řádků vzdálených deset až patnáct centimetrů a po vzejití vyjednoťte zhruba na patnáct centimetrů, ať mají rozkladité keříky místo.
Nutričně za ni stojí sáhnout: z listových zelenin má nejvyšší obsah omega-3 mastných kyselin, k tomu vitaminy A, C a skupiny B, karotenoidy a z minerálů hořčík, vápník, draslík a železo. Dvě věci je ale potřeba hlídat. Je teplomilná, takže srpen je poslední termín výsevu a první mrazík znamená definitivní konec sklizně. A po utržení rychle vadne — ze záhonu má jít rovnou na talíř.
Čekanka salátová a štěrbák — do podzimních salátů
Salátová čekanka zasetá teď se sklízí na podzim. Prospěje jí kyprá půda obohacená kompostem, pravidelná zálivka a mulč ze slámy, zaschlé trávy nebo listí kolem sazeniček — mulč zmírní výpar a půda vydrží vlhká podstatně déle.
Štěrbák — pod tímhle názvem se skrývá endivie, blízká příbuzná čekanky — se dá vysít na venkovní záhon pod netkanou textilii, do skleníku nebo do pařeniště. Růžice listů potřebují prostor zhruba 30 × 30 centimetrů. Mírně nahořklá chuť oživí podzimní saláty, kde už bývá jednotvárno.
Cibule přezimujících odrůd — sklizeň o rok napřed
Většina zahrádkářů cibuli v srpnu sklízí, ale je to zároveň měsíc, kdy se vysévají semena přezimujících odrůd. Sejte od poloviny srpna nejpozději do začátku září do řádků vzdálených dvacet až třicet centimetrů a po vzejití porost protrhejte na pět až deset centimetrů. V květnu pak sklízíte takzvanou zelenačku, nebo počkáte do července na klasickou konzumní zralost.
Do stejné kategorie „ještě to stihnu“ patří pekingské zelí a mangold — obojí se pro podzimní pěstování hodí dobře.
Co zároveň nezanedbat na zbytku zahrady
Zatímco osazujete uvolněné záhony, běží na zahradě další práce, které rozhodnou o kvalitě letošní úrody.
Rajčata zaštipujte. Tyčkovým rajčatům, která už mají nasazené čtyři až pět hroznů, odštípněte vrchol dva listy nad posledním z nich — ty listy plody vyživují, takže je nechte být. Rostlina pak přestane hnát sílu do růstu a pošle ji do plodů, které už má. Co nedozraje během srpna kvůli chladným nocím a ránům, v září už pravděpodobně nedozraje.
Zalévejte ráno nebo večer. Pro konec léta jsou typická slunečná odpoledne a sucho, takže zálivka musí být vydatná, ne symbolická. Načasování na ráno nebo večer omezí odpar a nehrozí spálení rostlin. Detailní přehled letní péče najdete v článku o tom, jak zahradu zvládnout v červenci.
Uklízejte pod stromy. Srpen je měsícem sklizně — dozrávají ostružiny, rybíz, meruňky, broskve, hrušně i jabloně. Spolu s tím přibývá spadaných plodů, a ty pod stromem nemají co dělat. Nahnilé ovoce je zdrojem šíření chorob a škůdců na příští sezonu. Očesané stromy a keře zároveň prosvětlete zkrácením dlouhých větví.
Hlídejte mšice. V tomhle období se množí rychle, takže ochranu nepodceňujte a kontrolujte rostliny pravidelně, ne jednou za čtrnáct dní.
Okrasná část taky nespí. Konec léta je vhodná doba na řízkování muškátů a fuchsií, na sestřih levandulí (ještě jednou obrazí), na dělení a přesazování trvalek typu pivoněk a kosatců a na střih živých plotů — mladé výhonky do podzimu vyzrají natolik, aby je nezničil první mráz.
Kdy už je opravdu pozdě
Rozhodující není datum v kalendáři, ale počet dní do prvního mrazíku a délka vegetační doby dané plodiny. Ve vyšších polohách přijde mráz o tři až čtyři týdny dřív než v nížině a rozdíl mezi Podkrkonoším a jižní Moravou je znát.
Praktické pravidlo: vezměte vegetační dobu z obalu semen, přičtěte dva týdny na zpomalený růst v kratších podzimních dnech a podívejte se, jestli vám vyjde termín před polovinou října. Pokud ano, sejte. Pokud ne, sáhněte po polníčku, který se sklízí i v mrazu, nebo záhon osejte zeleným hnojením — hořčicí, svazenkou, žitem. Ani ta varianta není prohra: půda přes zimu neleží holá, kořeny ji prokypří a na jaře máte lepší start. Kdo chce jít touhle cestou dál, najde ucelený pohled na půdu a její přirozený koloběh v článku o permakultuře pro začátečníky.
A poslední věc, na kterou se v srpnu často zapomíná: netkaná textilie. Kus látky za pár desetikorun posune sklizeň o tři až čtyři týdny dál. U pozdních výsevů je to nejlevnější investice, jakou na zahradě uděláte.
Časté otázky
Stihnu ještě v srpnu vysít mrkev nebo červenou řepu?
Na plnohodnotné kořeny už ne — obojí potřebuje výrazně delší vegetační dobu, než kolik do podzimu zbývá. Sáhněte radši po ředkvičkách, které mají krátkou vegetační dobu a stihnou to bez problémů, nebo po listových druzích typu špenátu a polníčku. A pokud zrovna chystáte záhon, srpen je i nejlepší čas vysadit nové jahodníky — do zimy zakoření a příští rok plodí naplno.
Musím při letním výsevu zalévat jinak než na jaře?
Ano, a je to nejčastější důvod neúspěchu. Semena v prohřáté půdě vyschnou během jediného horkého odpoledne. Záhon zalijte důkladně den před setím a prvních zhruba čtrnáct dní udržujte povrch stále mírně vlhký. Zavlažujte ráno nebo večer, ne v poledním slunci.
Můžu na stejný záhon zasít znovu tu samou zeleninu, co tam byla na jaře?
Lepší je to nedělat. Stejná plodina po sobě odčerpává tytéž živiny a nahrává chorobám a škůdcům, kteří v půdě zůstali. Po salátu zvolte třeba ředkvičky, po hrášku listovou zeleninu — hrášek navíc půdu obohatil o dusík, což mladým listům svědčí.
Potřebuju pro pozdní výsev skleník nebo fólii?
Nutné to není, ale sklizeň to znatelně prodlouží. Hlávkový salát se zavine spolehlivěji, špenát vydrží dál a polníček můžete sklízet ještě v prosinci. Úplně stačí netkaná textilie položená přímo na záhon.
Kdy má smysl zasít zelené hnojení místo zeleniny?
Ve chvíli, kdy vám podle vegetační doby vychází sklizeň až po polovině října, nebo když záhon stejně plánujete na jaře přerýt. Hořčice, svazenka nebo žito prokypří půdu, potlačí plevel a přes zimu ji ochrání před erozí. Na jaře je zapravíte a máte připraveno.
