Ráno vyjdete na zahradu a uprostřed trávníku stojí nová hromádka hlíny. Nebo se vám na záhonu zhoupne mrkev a místo bulvy zůstane ohryzaný pahýl. Škoda vypadá podobně, viník bývá zcela jiný. Než začnete cokoli řešit, potřebujete vědět, jestli máte na zahradě krtka, hraboše, nebo hryzce. Postup se u nich liší a u krtka navíc pozor na zákon.
Krtek: hlína nahoře, žížaly dole
Krtek obecný váží zhruba 65 až 120 gramů a měří 120 až 170 milimetrů. Má malé oči skryté v srsti a silné přední končetiny na hrabání. Nejdůležitější je, čím se živí: žížalami, slimáky, larvami brouků (drátovci, ponravy chroustů) a dalším hmyzem. Rostliny nejí. Denně sní víc než polovinu své váhy, takže musí neustále hledat potravu.
Chodby vede nejčastěji do hloubky kolem 50 centimetrů a jejich celková délka bývá několik desítek metrů. Přebytečnou zeminu vytlačuje na povrch, a tak vznikají krtiny.
Typické znaky krtka:
- kopečky kypré, jemně rozdrobené zeminy, často kulaté nebo kuželovité, bez otvoru navrchu (krtek je po vyhrabání ucpe);
- krtiny vyrůstají v řadách nebo po celém trávníku, i uprostřed plochy, kam se nedostanete z okraje;
- na povrchu se objevují jen kopečky, ne otevřené díry;
- rostliny v okolí nejsou okousané, ale mohou vadnout, pokud chodba podhrabala kořeny a ty zůstaly ve vzduchové kapse.
Hraboš: díry, stezky a okousané kořeny
Hraboš polní je hlodavec, tělo měří přibližně 8 až 12 centimetrů, ocas má krátký, tělo zavalité a čenich zakulacený. Na rozdíl od krtka je býložravec: žere zelené části rostlin a kůru mladých stromků. Samice mají několik vrhů ročně po 2 až 12 mláďatech a mohou být pohlavně dospělé už ve 13 dnech věku. Právě proto se populace hrabošovitých v některých letech přemnoží. Početnost hrabošů kolísá v cyklech po několika letech.
Vedle hraboše polního se v zahradách u vody objevuje hryzec vodní, větší hlodavec (těla 14 až 22 centimetrů, hmotnost 70 až 300 gramů). Pod zemí ožírá kořeny stromů (uvádí se hlavně jabloně) i zeleninu a v břehu vyhrabává nory se vstupními otvory. Protože se hryzec často schová u rybníčku nebo potoka, stává se, že ho zahrádkáři mylně označují za krtka.
Typické znaky hraboše:
- otevřené kulaté otvory, které nikdo nezasype;
- vyšlapané stezky v trávě, zvlášť u hromad listí, kompostu a pod mulčem;
- ohryzané kořeny a bulvy (mrkev, celer, petržel, cibuloviny, brambory) a kůra u báze mladých ovocných stromků;
- zeminy vyhozené z chodeb je málo a nevytváří se pravidelné kopečky jako u krtka.
Rychlá tabulka: co je co
| Znak | Krtek | Hraboš |
|---|---|---|
| Na povrchu | kopečky hlíny bez otvoru | otevřené díry a stezky |
| Potrava | žížaly, larvy, hmyz | kořeny, bulvy, kůra, tráva |
| Škoda na záhoně | podhrabané kořeny, hrbolatý trávník | ohryzaná zelenina a stromky |
Jestli si přesto nejste jistí, podívejte se na potravu. Kde jsou v půdě ponravy a drátovci, tam se krtek zdrží. Kde chybí kořeny nebo bulvy a na povrchu zůstávají otevřené díry, je to spíš hlodavec. Pomůže i pohled do země: chodba krtka vede k zásobě žížal, chodba hraboše ke kořenům.
Jak číst škody na záhonu a trávníku
Škoda sama o sobě vám o viníkovi hodně řekne. Projděte zahradu s malým rýčkem a odpovězte si na dvě otázky.
- Co chybí? Pokud zmizela celá bulva a nad zemí zůstala nať, pracoval hlodavec. Pokud rostlina jen povadla a dá se z půdy vytáhnout celá s kořeny, mohl ji podhrabat krtek.
- Kde se dějí změny? Krtiny se objevují uprostřed trávníku i na okraji, hrabošina se drží u úkrytů: pod hromadou listí, u kompostu, u živého plotu.
Co říká zákon
Tady se často dělají chyby. Krtek obecný není zvláště chráněným druhem: v příloze vyhlášky č. 395/1992 Sb. mezi zvláště chráněnými savci uveden není. Zvláště chráněné jsou v ČR třeba sysel obecný, plch zahradní nebo křeček polní, a ty se na zahradě zpravidla nevyskytují. Neznamená to ale volnou ruku.
Zákon č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání se vztahuje na každého obratlovce kromě člověka, tedy i na volně žijící zvířata. Nikdo nesmí zvíře usmrtit bez důvodu, a je zakázáno usmrcovat způsobem, který působí nepřiměřenou bolest. Přípustné metody jsou v zákoně upravené velmi přísně, takže improvizované pasti, zatopení chodeb nebo jedy jsou problematické právně i eticky. Zároveň obecná ochrana přírody podle zákona č. 114/1992 Sb. chrání všechny druhy živočichů před zničením a odchytem, který by mohl ohrozit jejich existenci.
Prakticky: krtka na zahradě nehubte. U hlodavců (hraboš, hryzec) je situace jiná, protože jde o škůdce, ale i tam platí zákaz týrání. Pokud škody narůstají, obraťte se na odbornou deratizační firmu nebo na orgán ochrany přírody u obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Odchyt volně žijících živočichů mimo výjimky nepatří do rukou laika.
Šetrné postupy proti krtkovi
Krtek na zahradě hlavně kazí vzhled trávníku. Přitom prokypřuje půdu a zbavuje ji larev. Přesto někdy vadí. Můžete:
- Krtiny rozhrabat hned po vzniku. Zeminu rozprostřete hráběmi do tenké vrstvy a lehce prohrabejte trávník. Čerstvá hlína je kyprá a dobře se rozprostře, po zaschnutí ztvrdne a trávu udusí.
- Chránit vybrané plochy. Pod nový trávník nebo kolem vzácného záhonu můžete při zakládání zakopat pevné pletivo s malými oky. Chodba se pak musí vést jinudy. Kolik centimetrů pod povrch pletivo zapustit, závisí na půdě. Chodby krtka sahají nejčastěji do hloubky kolem 50 centimetrů, takže mělké pletivo ho nezastaví.
- Vibrace a zvuk. Solární odpuzovače a zabodnuté tyčky s vrtulkou prodávají obchody hojně, jejich účinek ale není spolehlivě doložený. Berte je jako doplněk, ne jako řešení.
- Snížit lákadlo. Krtek jde za potravou. Hodně larev chroustů nebo drátovců v trávníku ho k vám přiláká. Pokud vás krtiny opakovaně trápí, zkuste zjistit, čím se v půdě živí, a řešte příčinu, ne jen kopečky.
Prevence proti hrabošům a hryzcům
Tady je prevence důležitější než zásah, protože hraboši se množí velmi rychle.
- Odstraňte úkryty. Hromady listí, větví, staré fólie a hustý mulč u kmenů jsou zimní hotel. Kompost držte dál od záhonů se zeleninou. Vyvýšený záhon s pletivem na dně chrání i tam, kde by jinak hlodavec zeleninu vyžíral zespodu, jak ho založit ukazuje návod na vyvýšený záhon krok za krokem.
- Chraňte kořenovou zeleninu a stromky. Do dna vyvýšeného záhonu patří pevné pletivo. Kmínky mladých ovocných stromků obalte pletivem nebo ochranným návlekem od báze do výšky několika desítek centimetrů.
- Sekejte trávu pravidelně. V nízkém trávníku jsou hlodavci vidět predátorům. Hraboši mají mnoho přirozených nepřátel: lasicovité šelmy, lišky, káňata, poštolky a sovy. Bidýlko pro dravce nebo budka pro sovu stojí málo a pomáhá.
- Pozorujte časně. Objeví-li se první otevřené díry a stezky, zasáhněte hned. Když čekáte, populace se rychle znásobí.
V srpnu, kdy jsou nejvíce vidět čerstvé krtiny a začínají zrát kořeny, si zvlášť všímejte jednotlivých rostlin, které náhle vadnou. Zatáhněte za ně: když se zvednou bez kořenů, je to práce hlodavce. Tipy na to, co ještě stihnete zasít po vyklizení záhonu, najdete v článku co vysít v srpnu na podzimní sklizeň. Jak to na zahradě vypadalo v horkém létě, připomíná zahrada v červenci.
Časté otázky
Jak poznám, že mám na zahradě krtka a ne hraboše?
Krtek vytlačuje na povrch kopečky kypré hlíny bez otvoru, kdežto hraboš nechává otevřené díry a stezky v trávě. Krtek nežere kořeny, hraboš ano.
Smím krtka na zahradě zabít?
Krtek není zvláště chráněný druh, ale zákon na ochranu zvířat proti týrání zakazuje usmrcení zvířete bez důvodu a způsobem působícím nepřiměřenou bolest. Nehubte ho vlastními metodami. Poraďte se s obecním úřadem, který je orgánem ochrany přírody.
Pomáhají odpuzovače a vibrace?
Účinek bývá krátkodobý a záleží na půdě i na tom, jak dlouho krtek u vás loví. Spolehlivější je fyzická bariéra při zakládání trávníku nebo záhonu.
Proč mi hraboši ohryzávají kůru mladých stromků?
Kůra mladých stromků patří mezi jejich potravu, hlavně když je málo jiné. Kmínek obalte pletivem nebo návlekem a odklízejte úkryty kolem stromu.
Musím při přemnožení hlodavců volat odborníka?
Když prevence nestačí a škody rostou, ano. Deratizační firma zná povolené postupy a bezpečně zvládne i případné použití přípravků tam, kde by hrozilo zasažení domácích zvířat.
