Vyndali jste poslední řadu cibule, hrách je dávno pryč a na záhoně zůstala holá hlína. Do zimy jsou ještě měsíce a každý týden se na prázdné ploše usadí něco, co jste nesázeli: pýr, merlík, pcháč. Přitom stačí hrst semen za pár korun a záhon se do jara promění v zelený koberec, který ho ochrání, prokypří a nakrmí. Říká se tomu zelené hnojení a srpen je na něj ideální čas.
Proč nenechávat záhon holý
Zelené hnojení znamená, že na uvolněné ploše vypěstujete rostliny, které nesklidíte, ale posečete a zapravíte do půdy nebo necháte rozložit na povrchu. Odborné zdroje uvádějí několik přínosů:
- Více organické hmoty a humusu. Zlepšuje se struktura půdy, provzdušnění i schopnost držet vodu.
- Potlačení plevele. Hustý porost zaplní místo dřív, než se uchytí nežádoucí rostliny.
- Ochrana před erozí. Kořeny a listy drží půdu, když přijdou přívalové deště nebo zimní vítr.
- Dusík z bobovitých rostlin. Jetele, vikve nebo lupiny žijí ve spolupráci s bakteriemi, které umějí vázat vzdušný dusík.
Podle přehledu na anglické Wikipedii se z dusíku obsaženého v zelené hmotě dostane následující plodině zpravidla asi 40 až 60 procent. Zbytek se váže v půdě a uvolňuje se postupně. Nečekejte tedy zázrak ve formě průmyslového hnojiva, spíš pomalé zlepšování záhonu rok od roku.
Co vybrat: přehled osvědčených plodin
Královská zahradnická společnost RHS uvádí u každé plodiny, kdy ji vysévat a kdy zapravit. Pro konec srpna se hodí ty, které ještě stihnou vyrůst nebo přezimovat. Údaje o měsících vycházejí z britských podmínek, u nás mohou být o něco dřív, proto berte konec srpna jako poslední rozumný termín a nevyčkávejte.
| Plodina | Setí podle RHS | Co je dobré vědět |
|---|---|---|
| Hořčice bílá | březen až září | Rychlá, ale patří mezi brukvovité: nesmí po ní následovat zelí, kapusta ani jiné brukvovité. |
| Svazenka vratičolistá | duben až srpen | Rychle roste, láká včely a v našich podmínkách obvykle namrzne. |
| Pohanka | duben až srpen | Snese chudou půdu, ale je citlivá na mráz. |
| Oves štětinatý | duben až září | RHS ho označuje za dobrou alternativu hořčice mimo brukvovité. |
| Jetel inkarnát | březen až srpen | Bobovitá, hodí se na lehčí půdy, zapravit nejpozději do začátku květu. |
| Žito seté | srpen až listopad | Přezimuje, zapravuje se až na jaře. |
Pokud si nejste jistí, vyberte podle toho, co na záhonu rostlo. Po zelí, kedlubnech nebo ředkvičkách nepoužívejte hořčici, protože RHS upozorňuje na riziko podpory kýly zelné. Po hrachu a fazolích zase nedávejte další bobovité. Zelené hnojení je totiž součástí osevního postupu, nikoli výjimkou z něj.
Svazenka: rychlá a nenáročná první volba
Když nevíte, kterou plodinu vybrat, začněte svazenkou. Podle českých zdrojů kvete zhruba 55 až 60 dní po výsevu, má hustý porost s měkkými stonky a jemnými kořeny, které se po zapravení rychle rozloží. Její květy produkují velké množství nektaru, takže na ně chodí včely a čmeláci. Na jednom záhoně tak spojíte užitek pro půdu i pro opylovače.
Z pohledu zahradníka má svazenka ještě jednu výhodu: patří do jiné čeledi než většina zeleniny, takže se s ní nemusíte při plánování osevu zabývat. Mráz ji zpravidla zničí, což znamená, že jaro nezačnete bojem s vytrvalým porostem. Zbytky zasychají na povrchu a fungují jako lehký mulč.
Jak zasít, aby to fungovalo
Postup je jednoduchý a nevyžaduje žádné hnojení, půda po sklizni má zbytky živin ještě z předchozí sezony.
- Uvolněte záhon. Vytrhejte zbytky rostlin a plevel, povrch nakypřete hráběmi.
- Vysévejte hustě. RHS doporučuje semena buď vysévat do těsných řádků, nebo rozhodit po povrchu a zahrabat hráběmi do svrchní vrstvy.
- Zalijte. Suchá půda je nejčastější důvod, proč semena nevzejdou. V horku zalévejte, dokud se nezazelená.
- Sledujte porost. Cíl je vyrovnaný zelený koberec bez děr. Kde se objeví plešiny, dosejte.
Prázdný záhon nemusíte řešit jen podzimním osevem. Kdo ještě stihne vyset rychlou zeleninu, najde nápady v článku Prázdný záhon je promarněná úroda: co ještě stihnete vysít na podzimní sklizeň. Zelené hnojení je pak pro tu část záhonů, kam už nic jedlého nestihnete.
Jak vybrat podle půdy
RHS ke každé plodině přidává, na jaké půdě se jí daří. Jetel inkarnát doporučuje pro lehké půdy, jetel luční (Essex red) pro hlinité a bob obecný pro těžké. Lupina úzkolistá se hodí na lehké, písčité a kyselé půdy, tolice dětelová jen na lehké, suché a zásadité. Pohanka podle RHS dobře roste i na chudých půdách. Pokud si stav půdy neumíte odhadnout, začněte plodinou, která je nenáročná, a po sezoně porovnejte, jak se záhon chová.
Kdy a jak zelené hnojení zapravit
RHS uvádí u většiny plodin dobu 2 až 3 měsíce po výsevu, u ovsa štětinatého asi 2 měsíce. U přezimujících plodin, například žita, se zapravuje až na jaře. U jetele inkarnátu RHS uvádí zapravení nejpozději do začátku květu, a zdá se rozumné držet se stejného pravidla i u dalších bobovitých.
Postup zapravení:
- Porost pokoste nebo posekejte a nechte několik hodin zavadnout. Tuhé zbytky je dobré nasekat nebo nastříhat na kratší kousky.
- Zapravte je do svrchních zhruba 25 centimetrů půdy, jak popisuje RHS. Kdo nerýpe, může hmotu nechat na povrchu jako mulč nebo ji přesunout na kompost a kořeny ponechat v zemi.
- Počkejte měsíc. RHS výslovně uvádí, že po zapravení je vhodné vyčkat měsíc před setím nebo sázením, protože se rozkládající zelená hmota může přechodně brzdit růst nových rostlin. Angličtí autoři to popisují jako dočasné zablokování dusíku.
Na jaře to znamená, že žito byste měli zapravit alespoň čtyři týdny před sázením papriky nebo rajčat. Plánujte proto předem, kam který záhon poputuje.
Co si nechat pro kompost a co pro záhon
Zelená hmota, která se nevejde do půdy, se hodí na hromadu. Jak kompost vést v horkých měsících a proč zapáchá nebo vysychá, popisuje článek Kompost v létě: zápach, sucho a mouchy a jak to napravit. Mladé, šťavnaté zbytky vyrovnáte hnědou hmotou, například drobnými větvičkami nebo slámou.
Nenechte porost dokvést a vysemenit, pokud nechcete příští rok plevel v podobě zdivočelé hořčice. Prakticky to znamená naplánovat si sečení do kalendáře, ne až do chvíle, kdy vás porost překvapí svou výškou.
Praktická poznámka na závěr sezony: poznamenejte si do zahradního deníku, co jste kde zasili a kdy jste porost zapravili. Na jaře se pak snadno rozhodnete, který záhon je připravený na sázení a který ještě potřebuje týden nebo dva, aby se zelená hmota dorozložila.
Časté chyby
- Hořčice po brukvovitých. Hořčice po zelí je přesně ta kombinace, před kterou RHS varuje.
- Příliš pozdní termín. Semena, která vzejdou těsně před mrazem, nestihnou vytvořit dost hmoty. Pozdě už zbývá žito.
- Zapravení těsně před sázením. Bez měsíční pauzy může nová plodina zpočátku zaostávat.
- Nepolití semen. V suchém srpnu vzejdou jen zalévané výsevy.
Časté otázky
Musím zelené hnojení zaorávat, nebo stačí zamulčovat?
Nemusíte. RHS uvádí, že v systému bez rytí lze porost posekat a nechat na povrchu nebo dát na kompost a kořeny nechat v půdě. Podstatné je nesázet hned po sečení, ale dát hmotě čas.
Vyplatí se zelené hnojení na malém záhonu?
Ano, náklady jsou nízké, jde jen o semena a chvíli práce. Na malé ploše navíc snadno zajistíte, aby porost nevysemenil, a hlídat vlhkost je pohodlnější.
Mohu použít směs semen?
Směsi nabízí řada prodejců. Vždy si přečtěte, co obsahují, a zkontrolujte, jestli nejsou v rozporu s tím, co na záhoně rostlo před tím. U brukvovitých a bobovitých hlídejte osevní postup.
Prospěje svazenka včelám?
Ano. Její květy produkují velké množství nektaru, proto ji včely a čmeláci rády navštěvují. Nechte ji rozkvést, ale posekejte ji dřív, než utvoří semena.
Kdy nejpozději zasít v září?
Podle RHS je v září ještě možné vysévat hořčici nebo oves štětinatý, žito lze zasít až do listopadu. Výsledek závisí na počasí a teplotě půdy, proto s tím nespoléhejte na poslední chvíli.
